Ranní restart
Ranni Restart , 20. März
V souladu s očekáváním ponechal včera americký Fed úrokové sazby beze změny. Horní hranice úrokového pásma tak zůstává na 4,50 %. Fed vyčkává. Za normálních okolností by byla s velkou pravděpodobností sazba již níže (tak o 50 bodů), protože úroková sazba je relativně významně nad inflací (2,8 % za únor), a sazby tak až příliš brzdí ekonomiku. Problém je, že Fed se zcela relevantně obává proinflačních dopadů hospodářské politiky D. Trumpa, která směřuje k zesílení inflace, a vzhledem ke značné nejistotě není jasné, jak moc.
Fed včera zveřejnil novou prognózu, v rámci níž posunul očekáváné tempo HDP americké ekonomiky letos na 1,7 % z 2,1 %. Fed tak bude muset důkladně zvážit svou politiku pro příští zasedání, protože se budou oba jeho cíle pravděpodobně rozcházet opačným směrem. Inflace může zesílit, což by implikovalo potřebu vyšších sazeb, nicméně růst HDP může zpomalit, zvýšit se může nezaměstnanost a taková situace vyžaduje naopak pokles sazeb.
Celkově dle nás může být nakonec vývoj takový, že inflace dočasně zesílí, ale střednědobě se do jejího vývoje propíše zpomalení poptávky, a může se tak vrátit směrem k inflačnímu cíli. Proto se kloníme k tomu, že nakonec se bude muset Fed kvůli střednědobým negativním dopadům cel a spol. na ekonomiku vydat rychleji směrem dolů. Nejbližší pokles sazeb čekáme v červnu. Aktuálně vidíme riziko, že by Fed především v roce 2026 mohl jít rychleji směrem dolů ke zhruba 3 %.
Včera psal Michal v Restartu, že člen BR J. Seidler považuje očekávání nižších sazeb o 50 bodů v horizontu 12 měsíců za „relativně férové“. To je v souladu s naší aktuální prognózou, kdy čekáme pokles sazeb v srpnu a listopadu letos a pak jeden dodatečný v květnu 2026. S tím, že především u toho posledního očekávanému poklesu vidíme značnou nejistotu jednak kvůli datům inflace (ta může být zvýšená), ale také kvůli tomu, že část bankovní rady vidí neutrální (rovnovážnou) sazbu nad 3 % (což je rozdíl oproti prognóze ČNB, kde je rovnováha nastavena na 3 %). Důležité je to proto, že na rovnováze by se bankovní rada mohla v rámci současného snižování sazeb zastavit a čekat na další vývoj (inflační nebo protiinflační).
Včera vyšel rozhovor s členem bankovní rady J. Kubíčkem, který řekl, že (i) se pro nejbližší zasedání kloní ke stabilitě sazeb (jako J. Seidler) a (ii) neutrální sazbu vidí kolem 3,50 %. To zvyšuje riziko, že se ČNB může nakonec opravdu zastavit nad 3 %. To by pravděpodobně ovlivnilo naší prognózu až pro rok 2026 (námi očekávaný „cut“ v květnu 2026). Stále jsou ale obrovské nejistoty. Například v tuto chvíli se zvyšuje riziko, že americká ekonomika může dokonce klesnout. Stále to není hlavní scénář prognózy, ale jen alternativa, u které se ale zvyšuje pravděpodobnost. A pokud se D. Trumpovi skutečně nakonec podaří vyvolat ve Státech recesi, k čemuž má celkem namířeno, tak úrokové sazby ve většině ekonomik mohou jít dolů pod své rovnováhy, minimálně střednědobě (ale nemusí krátkodobě).
Fed včera zveřejnil novou prognózu, v rámci níž posunul očekáváné tempo HDP americké ekonomiky letos na 1,7 % z 2,1 %. Fed tak bude muset důkladně zvážit svou politiku pro příští zasedání, protože se budou oba jeho cíle pravděpodobně rozcházet opačným směrem. Inflace může zesílit, což by implikovalo potřebu vyšších sazeb, nicméně růst HDP může zpomalit, zvýšit se může nezaměstnanost a taková situace vyžaduje naopak pokles sazeb.
Celkově dle nás může být nakonec vývoj takový, že inflace dočasně zesílí, ale střednědobě se do jejího vývoje propíše zpomalení poptávky, a může se tak vrátit směrem k inflačnímu cíli. Proto se kloníme k tomu, že nakonec se bude muset Fed kvůli střednědobým negativním dopadům cel a spol. na ekonomiku vydat rychleji směrem dolů. Nejbližší pokles sazeb čekáme v červnu. Aktuálně vidíme riziko, že by Fed především v roce 2026 mohl jít rychleji směrem dolů ke zhruba 3 %.
Včera psal Michal v Restartu, že člen BR J. Seidler považuje očekávání nižších sazeb o 50 bodů v horizontu 12 měsíců za „relativně férové“. To je v souladu s naší aktuální prognózou, kdy čekáme pokles sazeb v srpnu a listopadu letos a pak jeden dodatečný v květnu 2026. S tím, že především u toho posledního očekávanému poklesu vidíme značnou nejistotu jednak kvůli datům inflace (ta může být zvýšená), ale také kvůli tomu, že část bankovní rady vidí neutrální (rovnovážnou) sazbu nad 3 % (což je rozdíl oproti prognóze ČNB, kde je rovnováha nastavena na 3 %). Důležité je to proto, že na rovnováze by se bankovní rada mohla v rámci současného snižování sazeb zastavit a čekat na další vývoj (inflační nebo protiinflační).
Včera vyšel rozhovor s členem bankovní rady J. Kubíčkem, který řekl, že (i) se pro nejbližší zasedání kloní ke stabilitě sazeb (jako J. Seidler) a (ii) neutrální sazbu vidí kolem 3,50 %. To zvyšuje riziko, že se ČNB může nakonec opravdu zastavit nad 3 %. To by pravděpodobně ovlivnilo naší prognózu až pro rok 2026 (námi očekávaný „cut“ v květnu 2026). Stále jsou ale obrovské nejistoty. Například v tuto chvíli se zvyšuje riziko, že americká ekonomika může dokonce klesnout. Stále to není hlavní scénář prognózy, ale jen alternativa, u které se ale zvyšuje pravděpodobnost. A pokud se D. Trumpovi skutečně nakonec podaří vyvolat ve Státech recesi, k čemuž má celkem namířeno, tak úrokové sazby ve většině ekonomik mohou jít dolů pod své rovnováhy, minimálně střednědobě (ale nemusí krátkodobě).