Ranní restart: makro týden a co brání UK růst
Ranni Restart , 2. Juni
Týdenní přehled (ft. Jirka) Tento týden bude zveřejněna většina českých měsíčních makro ukazatelů. Nejzajímavější bude středa, kdy v 9h vyjde předběžný odhad květnové inflace, dubnový maloobchod a také vývoj mezd za první čtvrtletí. U inflace se čeká (my i trh) mírné zesílení z dubnových 1,8 % na 2,1 %. Důvodem by mohl být růst cen potravin, který by mělo ovlivnit výrazné dubnové zvýšení cen zemědělských výrobců. V růstu pravděpodobně pokračují také ceny služeb. U mezd se čeká jejich meziroční reálný růst o 4 %, což, pokud se tato očekávání naplní, může být signál pro ČNB, že trh práce zůstává silný, a je potřeba držet sazby na restriktivní úrovni. Z dalších českých dat pak vyjde dnes PMI za zpracovatelský průmysl, kde se očekává hodnota již jen mírně pod hranicí 50 bodů, a v pátek pak vyjde také průmyslová produkce a obchodní bilance za duben.
Na hlavních trzích bude hlavní událostí tohoto týdne zasedání ECB. Na něm se všeobecně čeká pokles sazeb, když kvůli protiinflačním rizikům přepnula ECB nedávno ve své komunikaci směrem k holubičímu postoji. Ten je ovlivněn zejména riziky, která představuje případná obchodní válka s USA. Ve zbytku letoška pak trh čeká ještě jedno snížení sazeb (u depozitní na 1,75 %). Zde bude nicméně záležet na tom, jak bude vypadat makro vývoj (a jednání s USA). Pokud by se rizika snížila, může ECB zůstat oproti současnému tržnímu pohledu mírně výše. Před zasedáním ECB vyjde ještě zítra předběžný odhad květnové inflace. Čeká se hodnota kolem 2 %, která by mohla podpořit právě pokles sazeb, protože na jedné straně se ECB nemusí bát výrazného zesílení inflační tlaků, a zároveň na straně druhé jsou aktuální rizika pro střednědobý inflační vývoj vychýlena spíše směrem dolů. V pátek vyjdou data z amerického trhu práce za květen. Trh bude sledovat, zdali se již v datech nezačnou více projevovat negativní dopady ekonomické politiky D. Trumpa. Celková míra nezaměstnanosti může zůstat na stejné úrovni (případně se změnit jen mírně), když na její změnu je ještě brzy. Zpoždění mezi vývojem HDP a mírou nezaměstnanosti je v USA 1-2 čtvrtletí. Nicméně zajímavější může být vývoj změny zaměstnanosti (počtu nových pracovních míst). Trh čeká zpomalení na 130 tisíc, a to jako možný prvotní odraz nižší domácí poptávky, kterou opatření D. Trumpa způsobují.
Letem světem Ukrajinští a ruští vyjednavači se dnes sejdou v Istanbulu k jednání o příměří, už podruhé za dva týdny. Budou probíhat den poté, co Ukrajina provedla útok na strategickou bombardovací flotilu Ruska hluboko za nepřátelskými liniemi. Ukrajina tvrdí, že její drony zničily více než 40 letadel, což je největší útok na ruské letectvo od začátku války. Ukrajina rovněž uvedla, že Rusko v sobotu v noci vyslalo téměř 500 dronů, což je dosud nejrozsáhlejší nasazení tohoto typu. Ukrajina tvrdí, že 80 % z nich sestřelila. Očekávání od tohoto kola jednání jsou nízká. Ale po současných útocích však obě strany mohou přehodnotit svůj názor na to, jak daleko je druhá strana ochotna zajít, aby dosáhla svého cíle. Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že Írán za poslední tři měsíce zvýšil své zásoby vysoce obohaceného uranu o polovinu a disponuje nyní přibližně 400 kg materiálu pro výrobu jaderné zbraně.
Británie za posledních dvacet let výrazně zaostala za svými západními protějšky – nejen v produktivitě práce, ale i v základních životních podmínkách, jako je dostupnost bydlení, doprava či levná energie. Studie „Foundations“ přichází s tezí, která je překvapivě prostá, ale zároveň velmi silná: Británie stagnuje, protože sama sobě zakázala investovat. Ne metaforicky. Skutečně – skrze legislativu, regulace a instituce – zablokovala výstavbu domů, infrastruktury a energetických zdrojů, které by podpořily růst. Pro Česko, které se v posledních pěti letech potýká s podobnou stagnací růstu, je to víc než příběh z ostrovů mimo EU. Je to zrcadlo. Co se v Británii pokazilo? Británie, historicky centrum průmyslové revoluce, dnes vyrábí méně elektřiny na hlavu než většina vyspělého světa – méně než Francie, Švédsko, dokonce i než Brazílie. Nedostavěla novou jadernou elektrárnu od 90. let. Tramvajová trať v Británii stojí dvojnásobek toho, co ve Francii. V Leedsu, městě o velikosti Brna – což je v Evropě rarita. Výstavba je často zdržována desítkami tisíc stránek dokumentace, obavami o mloky, nebo zdlouhavými soudními přezkumy. V důsledku toho: 1) Reálné mzdy nerostou, 2) produktivita stagnuje, 3) investice jsou nízké, 4) veřejné služby ztrácí kapacitu, 5) vzniká frustrace, politika se polarizuje, společnost se drolí.
Ještě dramatičtější je rozdíl mezi tím, co Británie historicky dokázala – být energetickou supervelmocí, kolébkou železnice a průmyslu – a tím, jak si dnes neumí postavit ani tunel za rozumné peníze. Co z toho plyne pro Česko? V mnoha ohledech se Česko vydalo podobnou cestou. Máme složitý stavební zákon, zablokovanou výstavbu bytů (zvlášť v Praze a Brně), vleklé územní plánování a pomalou přípravu infrastruktury. I zde se objevují zbytečné „ochrany“, jejichž účelem není skutečná ochrana přírody, ale byrokratická sebezáchova. Stejně jako v Británii se na energetiku nahlíží ideologicky, a ne jako na základ prosperity. Podobně jako Britové máme kvalitní vědce, silnou právní kulturu, a exportně orientovanou ekonomiku. Ale dusíme se v neviditelné síti zákazů, výjimek, zvláštních režimů a regulačních labyrintů.
Poučení: nehledejme spásu ve státních dotacích, ale ve změně pravidel hry. Británie nepotřebuje víc plánovacích komisí ani strategických dokumentů – potřebuje zjednodušení a odblokování. Česko také. Zde jsou hlavní lekce: 1) Uvolnit výstavbu: Zrušit většinu překážek, které brání rozšiřování měst. Česká města by měla růst do výšky i do šířky. 2) Zlevnit infrastrukturu: Projekt za miliardu není nutně „ambiciózní“, často je to jen špatně navržený projekt. 3) Obnovit energetickou suverenitu: Levná, stabilní energie je základní vstup pro jakoukoli industrializaci. Bez ní budou továrny zavírat a datacentra odejdou. 4) Devoluce rozhodování: Čím blíž jsou rozhodnutí k těm, kdo je zaplatí nebo pocítí, tím nižší jsou náklady a větší šance, že něco vznikne.
Na hlavních trzích bude hlavní událostí tohoto týdne zasedání ECB. Na něm se všeobecně čeká pokles sazeb, když kvůli protiinflačním rizikům přepnula ECB nedávno ve své komunikaci směrem k holubičímu postoji. Ten je ovlivněn zejména riziky, která představuje případná obchodní válka s USA. Ve zbytku letoška pak trh čeká ještě jedno snížení sazeb (u depozitní na 1,75 %). Zde bude nicméně záležet na tom, jak bude vypadat makro vývoj (a jednání s USA). Pokud by se rizika snížila, může ECB zůstat oproti současnému tržnímu pohledu mírně výše. Před zasedáním ECB vyjde ještě zítra předběžný odhad květnové inflace. Čeká se hodnota kolem 2 %, která by mohla podpořit právě pokles sazeb, protože na jedné straně se ECB nemusí bát výrazného zesílení inflační tlaků, a zároveň na straně druhé jsou aktuální rizika pro střednědobý inflační vývoj vychýlena spíše směrem dolů. V pátek vyjdou data z amerického trhu práce za květen. Trh bude sledovat, zdali se již v datech nezačnou více projevovat negativní dopady ekonomické politiky D. Trumpa. Celková míra nezaměstnanosti může zůstat na stejné úrovni (případně se změnit jen mírně), když na její změnu je ještě brzy. Zpoždění mezi vývojem HDP a mírou nezaměstnanosti je v USA 1-2 čtvrtletí. Nicméně zajímavější může být vývoj změny zaměstnanosti (počtu nových pracovních míst). Trh čeká zpomalení na 130 tisíc, a to jako možný prvotní odraz nižší domácí poptávky, kterou opatření D. Trumpa způsobují.
Letem světem Ukrajinští a ruští vyjednavači se dnes sejdou v Istanbulu k jednání o příměří, už podruhé za dva týdny. Budou probíhat den poté, co Ukrajina provedla útok na strategickou bombardovací flotilu Ruska hluboko za nepřátelskými liniemi. Ukrajina tvrdí, že její drony zničily více než 40 letadel, což je největší útok na ruské letectvo od začátku války. Ukrajina rovněž uvedla, že Rusko v sobotu v noci vyslalo téměř 500 dronů, což je dosud nejrozsáhlejší nasazení tohoto typu. Ukrajina tvrdí, že 80 % z nich sestřelila. Očekávání od tohoto kola jednání jsou nízká. Ale po současných útocích však obě strany mohou přehodnotit svůj názor na to, jak daleko je druhá strana ochotna zajít, aby dosáhla svého cíle. Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že Írán za poslední tři měsíce zvýšil své zásoby vysoce obohaceného uranu o polovinu a disponuje nyní přibližně 400 kg materiálu pro výrobu jaderné zbraně.
Británie za posledních dvacet let výrazně zaostala za svými západními protějšky – nejen v produktivitě práce, ale i v základních životních podmínkách, jako je dostupnost bydlení, doprava či levná energie. Studie „Foundations“ přichází s tezí, která je překvapivě prostá, ale zároveň velmi silná: Británie stagnuje, protože sama sobě zakázala investovat. Ne metaforicky. Skutečně – skrze legislativu, regulace a instituce – zablokovala výstavbu domů, infrastruktury a energetických zdrojů, které by podpořily růst. Pro Česko, které se v posledních pěti letech potýká s podobnou stagnací růstu, je to víc než příběh z ostrovů mimo EU. Je to zrcadlo. Co se v Británii pokazilo? Británie, historicky centrum průmyslové revoluce, dnes vyrábí méně elektřiny na hlavu než většina vyspělého světa – méně než Francie, Švédsko, dokonce i než Brazílie. Nedostavěla novou jadernou elektrárnu od 90. let. Tramvajová trať v Británii stojí dvojnásobek toho, co ve Francii. V Leedsu, městě o velikosti Brna – což je v Evropě rarita. Výstavba je často zdržována desítkami tisíc stránek dokumentace, obavami o mloky, nebo zdlouhavými soudními přezkumy. V důsledku toho: 1) Reálné mzdy nerostou, 2) produktivita stagnuje, 3) investice jsou nízké, 4) veřejné služby ztrácí kapacitu, 5) vzniká frustrace, politika se polarizuje, společnost se drolí.
Ještě dramatičtější je rozdíl mezi tím, co Británie historicky dokázala – být energetickou supervelmocí, kolébkou železnice a průmyslu – a tím, jak si dnes neumí postavit ani tunel za rozumné peníze. Co z toho plyne pro Česko? V mnoha ohledech se Česko vydalo podobnou cestou. Máme složitý stavební zákon, zablokovanou výstavbu bytů (zvlášť v Praze a Brně), vleklé územní plánování a pomalou přípravu infrastruktury. I zde se objevují zbytečné „ochrany“, jejichž účelem není skutečná ochrana přírody, ale byrokratická sebezáchova. Stejně jako v Británii se na energetiku nahlíží ideologicky, a ne jako na základ prosperity. Podobně jako Britové máme kvalitní vědce, silnou právní kulturu, a exportně orientovanou ekonomiku. Ale dusíme se v neviditelné síti zákazů, výjimek, zvláštních režimů a regulačních labyrintů.
Poučení: nehledejme spásu ve státních dotacích, ale ve změně pravidel hry. Británie nepotřebuje víc plánovacích komisí ani strategických dokumentů – potřebuje zjednodušení a odblokování. Česko také. Zde jsou hlavní lekce: 1) Uvolnit výstavbu: Zrušit většinu překážek, které brání rozšiřování měst. Česká města by měla růst do výšky i do šířky. 2) Zlevnit infrastrukturu: Projekt za miliardu není nutně „ambiciózní“, často je to jen špatně navržený projekt. 3) Obnovit energetickou suverenitu: Levná, stabilní energie je základní vstup pro jakoukoli industrializaci. Bez ní budou továrny zavírat a datacentra odejdou. 4) Devoluce rozhodování: Čím blíž jsou rozhodnutí k těm, kdo je zaplatí nebo pocítí, tím nižší jsou náklady a větší šance, že něco vznikne.