CZ Ranní restart
Ranni Restart , 22. Juli
CNN přinesla přehled názorů na dopady prosakování AI do ekonomiky se závěrem, že celkový efekt zatím pořád ještě není jasný. Na jedné straně jsou lidé, kteří varují před úbytkem práce zejména pro „bílé límečky“. Dario Amodei, šéf AI firmy Anthropic, nedávno prorokoval nárůst nezaměstnanosti v tomto segmentu na úroveň 20 % do pěti let. O snižování stavů v souvislosti s nástupem AI mluví i šéfové dalších firem jako Amazon nebo JPMorgan.
Jako vždy je ale třeba brát s rezervou výroky všech, kteří mají v dané debatě určité zájmy. Efekt AI můžou zveličovat jak zástupci firem vyvíjejících tuto technologii (nalákají tak nové akcionáře nebo věřitele), tak manažeři plánující propouštění (možnost zdůvodnit vyhazovy působením konkrétní vnější síly se hodí vždycky). A úplně kdokoliv může samozřejmě pronášet šokující předpovědi jen proto, aby díky nim získal svých 15 minut slávy. Někteří rádoby vizionáři už dokonce hledají radikální řešení tohoto problému. Například šéf OpenAI Sam Altman podporuje úvahy o zavádění univerzálního základního příjmu.
Na druhé straně například šéf Nvidia Jensen Huang tvrdí, že AI povede ke ztrátám pracovních míst jen v případě, že “světu dojdou nápady”. Malý strach z „prácokalypsy“ má i šéf Google DeepMind Demis Hassabis. Hlavní výzkumník firmy Meta v oblasti AI Yann LeCun před měsícem na síti LinkedIn zdůraznil, že většina úkolů u většiny pracovních pozic se automatizovat nedá. Podle Dana Priesta, hlavního AI experta firmy PwC, bude čistým efektem AI nárůst počtu pracovních pozic, ale půjde o jiné pozice.
Z mého pohledu je situace stejná jako v otázce nástupu robotů v průmyslu (a nástupu jakékoliv nové technologie v jakémkoliv oboru): krátkodobě někteří lidé přijdou o práci a jiní budou muset více či méně změnit způsob, jak svou práci vykonávají, ale dlouhodobě se poptávka po práci nezmění (přinejmenším proto, že vlastníci firem se zisky navýšenými díky využívání AI budu potřebovat své navýšené příjmy za něco utratit – třeba za sekání zahrady nebo doučování svých dětí).
Problém je v onom přechodu z krátkého do dlouhého období: čím lépe bude trh práce – skrze informační kampaně a rekvalifikační kurzy – na tento přechod připraven, tím bude přechod hladší.
Jako vždy je ale třeba brát s rezervou výroky všech, kteří mají v dané debatě určité zájmy. Efekt AI můžou zveličovat jak zástupci firem vyvíjejících tuto technologii (nalákají tak nové akcionáře nebo věřitele), tak manažeři plánující propouštění (možnost zdůvodnit vyhazovy působením konkrétní vnější síly se hodí vždycky). A úplně kdokoliv může samozřejmě pronášet šokující předpovědi jen proto, aby díky nim získal svých 15 minut slávy. Někteří rádoby vizionáři už dokonce hledají radikální řešení tohoto problému. Například šéf OpenAI Sam Altman podporuje úvahy o zavádění univerzálního základního příjmu.
Na druhé straně například šéf Nvidia Jensen Huang tvrdí, že AI povede ke ztrátám pracovních míst jen v případě, že “světu dojdou nápady”. Malý strach z „prácokalypsy“ má i šéf Google DeepMind Demis Hassabis. Hlavní výzkumník firmy Meta v oblasti AI Yann LeCun před měsícem na síti LinkedIn zdůraznil, že většina úkolů u většiny pracovních pozic se automatizovat nedá. Podle Dana Priesta, hlavního AI experta firmy PwC, bude čistým efektem AI nárůst počtu pracovních pozic, ale půjde o jiné pozice.
Z mého pohledu je situace stejná jako v otázce nástupu robotů v průmyslu (a nástupu jakékoliv nové technologie v jakémkoliv oboru): krátkodobě někteří lidé přijdou o práci a jiní budou muset více či méně změnit způsob, jak svou práci vykonávají, ale dlouhodobě se poptávka po práci nezmění (přinejmenším proto, že vlastníci firem se zisky navýšenými díky využívání AI budu potřebovat své navýšené příjmy za něco utratit – třeba za sekání zahrady nebo doučování svých dětí).
Problém je v onom přechodu z krátkého do dlouhého období: čím lépe bude trh práce – skrze informační kampaně a rekvalifikační kurzy – na tento přechod připraven, tím bude přechod hladší.