CZ Ranní restart
Ranni Restart , 14. Nov
Podle nové prognózy Rady ekonomických expertů při německé vládě (svou rolí může trochu připomínat český NERV) bude růst německé ekonomiky činit v příštím roce jen mrzkých 0,4 %. Vzhledem k nejistotám v měření to lze označit v podstatě za stagnaci. Jde o další snížení představ o tamním růstu v příštím roce. Například oficiální vládní prognóza ještě v říjnu předpokládala růst v roce 2025 o 1,1 %. Nová prognóza nicméně ladí se včerejším odhadem šéfa německé centrální banky, že Trumpem avizované zvýšení cel na vývozy z Evropy sníží německé HDP zhruba o procentní bod.
Rada expertů zmínila potřebu zvýšení německých veřejných investic, což si může vyžádat „mírné“ uvolnění limitu na rozpočtové deficity (Schuldenbremse), o které jsem psal už ve včerejším Ranním restartu. Jeden ze členů expertního týmu výslovně varoval, že limit sice chrání budoucí generace před břemenem příliš vysokého zadlužení, ale že budoucí generace můžou být zatíženy také nedostatečnou údržbou infrastruktury. Jedna členka (pětičlenného) expertního týmu však toto volání zpochybnila – uvedla, že jakékoliv změny limitu jsou možné jen v případě, že se podaří provést strukturální reformy veřejných financí tak, aby vznikly dostatečné pobídky pro investice v soukromém sektoru.
Růst spotřebitelských cen v USA měřený v podobě CPI zaznamenal v říjnu meziroční přírůstek 2,6 %, což bylo přesně v souladu s tržním očekáváním. Z cen na finančních trzích tak v tuto chvíli plyne očekávání, že Fed sníží cílové pásmo pro klíčovou sazbu letos ještě o čtvrtku pb a příští rok celkově o další půlku.
Cena bitcoinu včera poprvé v historii překonala hranici 90.000 dolarů. Bitcoin zdražuje v posledních dnech poté, co v amerických prezidentských volbách vyhrál Donald Trump. Trump se sice ke kryptoměnám v minulosti vyjadřoval s despektem, nicméně v poslední době výrazně změnil svou rétoriku v této oblasti a začal mluvit o tom, že chce z USA udělat „bitcoinovou supervelmoc světa“.
Rada expertů zmínila potřebu zvýšení německých veřejných investic, což si může vyžádat „mírné“ uvolnění limitu na rozpočtové deficity (Schuldenbremse), o které jsem psal už ve včerejším Ranním restartu. Jeden ze členů expertního týmu výslovně varoval, že limit sice chrání budoucí generace před břemenem příliš vysokého zadlužení, ale že budoucí generace můžou být zatíženy také nedostatečnou údržbou infrastruktury. Jedna členka (pětičlenného) expertního týmu však toto volání zpochybnila – uvedla, že jakékoliv změny limitu jsou možné jen v případě, že se podaří provést strukturální reformy veřejných financí tak, aby vznikly dostatečné pobídky pro investice v soukromém sektoru.
Růst spotřebitelských cen v USA měřený v podobě CPI zaznamenal v říjnu meziroční přírůstek 2,6 %, což bylo přesně v souladu s tržním očekáváním. Z cen na finančních trzích tak v tuto chvíli plyne očekávání, že Fed sníží cílové pásmo pro klíčovou sazbu letos ještě o čtvrtku pb a příští rok celkově o další půlku.
Cena bitcoinu včera poprvé v historii překonala hranici 90.000 dolarů. Bitcoin zdražuje v posledních dnech poté, co v amerických prezidentských volbách vyhrál Donald Trump. Trump se sice ke kryptoměnám v minulosti vyjadřoval s despektem, nicméně v poslední době výrazně změnil svou rétoriku v této oblasti a začal mluvit o tom, že chce z USA udělat „bitcoinovou supervelmoc světa“.