Ranní restart: fixace, parita se spalováky a stock picking
Ranni Restart , 2. Dec
Z českých dat bude tento týden nejzajímavější středa, kdy budou zveřejněny průměrné mzdy za třetí čtvrtletí. V současné době je mzdový vývoj jeden z nejvýznamnějších proinflačních faktorů (spolu s růstem cen v sektoru služeb, expanzivní fiskální politikou či kurzem koruny), proto mohou data ovlivnit prosincové měnověpolitické rozhodnutí ČNB. My k novým údajům vydáme komentář ve formě Bleskovky. My už mnoho měsíců hlásíme, že v prosinci si může ČNB dát pauzu v aktuálním cyklu poklesu sazeb. A trhu dokonvergoval k podobnému názoru: s pravděpodobností 43% ČNB sníží sazby o 25 bodů a s pravděpodobností 57 % ponechá sazby beze změny. Vedle mezd vyjde za českou ekonomiku také v pátek říjnový maloobchod a dnes dopoledne také listopadové PMI za zpracovatelský průmysl. Další česká data pak vyjdou příští pondělí (průmysl a podíl nezaměstnaných osob). Z hlavních ekonomik budou sledované především nové údaje z amerického trhu práce, které budou zveřejněny tradičně v pátek (první pátek v novém měsíci). Především z pohledu české ekonomiky pak budou zajímavá data německých továrních zakázek. Ta v několika posledních měsících vyšla (v průměru) příznivě a signalizovala možný začátek ekonomického oživení (příznivě vycházel do září i maloobchod). Problém je, že listopadová data z německé ekonomiky (plus říjnový maloobchod) byla výrazným zklamáním. Nedá se vyloučit, že vliv mohou mít sebenaplňující očekávání. Pokud nepříznivé zprávy okolo VW (dnes stávky), pádu vlády, hrozby zavedení amerických cel apod. negativně ovlivnily náladu domácností a firem a jejich chuť nakupovat a investovat, a tedy vedly k poklesu poptávky, ekonomické oživení se mohlo přerušit v samém počátku. Jasněji bude až po prosincových datech.
Jinak budou trhy sledovat především zprávy z USA okolo ekonomických plánů budoucí americké administrativy. V tomto ohledu ale stále platí, že v tuto chvíli není jisté, co je myšleno jako skutečný plán a co je vyjednávací taktika. Každopádně nově zveřejněné informace mohou i nadále vést k volatilitě na trzích, což se nejbližších týdnech pravděpodobně nezmění. Aktuálně Trump pohrozil zemím BRICS (původně Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, ke kterým se postupně přidaly Írán, Egypt, Etiopie a Arabské Emiráty), že zavede 100 % dovozní cla, pokud budou usilovat o vytvoření nově měny, případně pokud podpoří jinou měnu, aby nahradily dolar. Mezitím se objevují informace, že dovozci do USA se snaží předzásobit / předsunout dovozy před nástupem Trumpa do funkce. Příští týden nás čeká zasedání ECB. Aktuálně je to 75 % na snížení o 25 bodů a 25 % na snížení o 50 bodů. Mezitím se Francie potýká s problémy se schválením rozpočtu a jak jsme psali už po volbách, tak Francii hrozí fiskální krize.
Fixace a čistý úrokový výnos domácností. Protože české domácností konzervativní jsou (= velkou část finančních aktiv drží v bankách na běžácích, spořácích a termíňácích) a zároveň nejsou předlužené, tak domácnosti jako celek mají dlouhodobě pozitivní bilanci v úrocích = na úrocích z vkladů získají více než kolik zaplatí na úrocích za úvěry. Dlouhodobě pohyboval čistý úrokový výnos českých domácností mezi 10-20 mld. CZK za rok. Ponechme nyní stranou fakt, že lepší struktura finančních aktiv, tedy vyšší podíl investic a nižší podíl vkladů, by dlouhodobě finanční aktiva zvyšoval rychleji. Takže dlouhodobě 10-20 mld. CZK. Pak přišla inflace a rychlý růst sazeb ČNB. A čistý úrokový výnos domácností se zvýšil téměř na 80 mld. CZK v loňském roce. Sazby na vkladech rostly rychleji než sazby na úvěrech. A to především díky dlouhodobým fixacím na hypotéky. Ať už byla volba dlouhodobé fixace hypotéky v časech nízkých sazeb výsledkem dobré úvahy a/nebo finanční gramotnosti a/nebo kvalitního poradenství, tak to zvýšilo finanční zdraví domácností a snížilo celkové náklady vysoké inflace na rodinný rozpočet.
USA stále navrhují nejinovativnější výrobky na světě, ale ztrácejí schopnost/ talent špičkové produkty vyrábět, píše Greg Ip ve WSJ. Příkladem je Intel a Boeing. Na konci roku 1999 byly čtyři z deseti nejhodnotnějších amerických společností výrobci. Dnes to není žádná. Jediná vycházející hvězda: Tesla, která se umístila na 11. místě. Společnosti Intel a Boeing byly kdysi zlatým standardem ve výrobě převratných produktů podle náročných specifikací s trvale vysokou kvalitou. Teď už ne. Ani jeden z nich se nestal obětí levné zahraniční konkurence, ale svých vlastních chyb. Jejich kultura se vyvinula tak, že upřednostňovala finanční výkonnost před technickou dokonalostí, což přivedlo ke krachu i další výrobní ikonu, společnost General Electric.
2026 = ceny elektroaut dosáhnou parity s auty se spalovacími motory. To alespoň odhaduje Goldman Sachs. Celosvětové průměrné ceny baterií klesly ze 153 USD za kilowatthodinu (kWh) v roce 2022 na 149 USD/kWh v roce 2023 a do konce roku 2024 se předpokládá pokles na 111 USD/kWh. GS odhaduje, že dojde k poklesu na 80 USD/kWh v roce 2026, tedy o 50 %. V tomto roce by elektromobily mohly dosáhnout cenové parity s vozidly se spalovacím motorem, a to bez dotací. Inovace, jako je zvýšení hustoty energie, přicházejí ruku v ruce s pokračujícím poklesem cen kovů používaných v bateriích. Tyto kovy tvoří téměř 60 % celkových nákladů na baterie a budou po zbytek desetiletí hnací silou více než 40 % poklesu cen baterií pro elektromobily. Další pokles cen bude do značné míry záviset na nových chemických technologiích a formátech baterií, jako jsou sodíko-iontové a baterie s pevným elektrolytem.
A ještě jednou Goldman Sachs, tentokrát vs. S&P 500. Podle stratégů Goldman Sachs by měl akciový index S&P 500 v následující dekádě přinést jen 3% roční nominální výnos. To je výrazně méně než 13 % z posledních deseti let. V posledních letech americké akcie těžily z nízkých úrokových sazeb a spekulací na silný ekonomický růst. S&P 500 překonal světové trhy v osmi z posledních deseti let. Letošní růst o 23 % je soustředěn v několika největších technologických akciích. Podle GS je zde navíc 72% šance, že tento index zaostane za výnosy amerických státních dluhopisů, a 33% šance, že nebude držet krok s inflací do roku 2034. Goldman Sachs předpovídá, že se výnosy v rámci S&P 500 v příštím desetiletí více rozprostřou. Podle této prognózy bude mít klasicky tržně vážený index problém ve srovnání s indexem se stejnými váhami, ale především to bude pro návrat stock pickingu, hledání alfy a aktivní správu portfolia.
Jinak budou trhy sledovat především zprávy z USA okolo ekonomických plánů budoucí americké administrativy. V tomto ohledu ale stále platí, že v tuto chvíli není jisté, co je myšleno jako skutečný plán a co je vyjednávací taktika. Každopádně nově zveřejněné informace mohou i nadále vést k volatilitě na trzích, což se nejbližších týdnech pravděpodobně nezmění. Aktuálně Trump pohrozil zemím BRICS (původně Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, ke kterým se postupně přidaly Írán, Egypt, Etiopie a Arabské Emiráty), že zavede 100 % dovozní cla, pokud budou usilovat o vytvoření nově měny, případně pokud podpoří jinou měnu, aby nahradily dolar. Mezitím se objevují informace, že dovozci do USA se snaží předzásobit / předsunout dovozy před nástupem Trumpa do funkce. Příští týden nás čeká zasedání ECB. Aktuálně je to 75 % na snížení o 25 bodů a 25 % na snížení o 50 bodů. Mezitím se Francie potýká s problémy se schválením rozpočtu a jak jsme psali už po volbách, tak Francii hrozí fiskální krize.
Fixace a čistý úrokový výnos domácností. Protože české domácností konzervativní jsou (= velkou část finančních aktiv drží v bankách na běžácích, spořácích a termíňácích) a zároveň nejsou předlužené, tak domácnosti jako celek mají dlouhodobě pozitivní bilanci v úrocích = na úrocích z vkladů získají více než kolik zaplatí na úrocích za úvěry. Dlouhodobě pohyboval čistý úrokový výnos českých domácností mezi 10-20 mld. CZK za rok. Ponechme nyní stranou fakt, že lepší struktura finančních aktiv, tedy vyšší podíl investic a nižší podíl vkladů, by dlouhodobě finanční aktiva zvyšoval rychleji. Takže dlouhodobě 10-20 mld. CZK. Pak přišla inflace a rychlý růst sazeb ČNB. A čistý úrokový výnos domácností se zvýšil téměř na 80 mld. CZK v loňském roce. Sazby na vkladech rostly rychleji než sazby na úvěrech. A to především díky dlouhodobým fixacím na hypotéky. Ať už byla volba dlouhodobé fixace hypotéky v časech nízkých sazeb výsledkem dobré úvahy a/nebo finanční gramotnosti a/nebo kvalitního poradenství, tak to zvýšilo finanční zdraví domácností a snížilo celkové náklady vysoké inflace na rodinný rozpočet.
USA stále navrhují nejinovativnější výrobky na světě, ale ztrácejí schopnost/ talent špičkové produkty vyrábět, píše Greg Ip ve WSJ. Příkladem je Intel a Boeing. Na konci roku 1999 byly čtyři z deseti nejhodnotnějších amerických společností výrobci. Dnes to není žádná. Jediná vycházející hvězda: Tesla, která se umístila na 11. místě. Společnosti Intel a Boeing byly kdysi zlatým standardem ve výrobě převratných produktů podle náročných specifikací s trvale vysokou kvalitou. Teď už ne. Ani jeden z nich se nestal obětí levné zahraniční konkurence, ale svých vlastních chyb. Jejich kultura se vyvinula tak, že upřednostňovala finanční výkonnost před technickou dokonalostí, což přivedlo ke krachu i další výrobní ikonu, společnost General Electric.
2026 = ceny elektroaut dosáhnou parity s auty se spalovacími motory. To alespoň odhaduje Goldman Sachs. Celosvětové průměrné ceny baterií klesly ze 153 USD za kilowatthodinu (kWh) v roce 2022 na 149 USD/kWh v roce 2023 a do konce roku 2024 se předpokládá pokles na 111 USD/kWh. GS odhaduje, že dojde k poklesu na 80 USD/kWh v roce 2026, tedy o 50 %. V tomto roce by elektromobily mohly dosáhnout cenové parity s vozidly se spalovacím motorem, a to bez dotací. Inovace, jako je zvýšení hustoty energie, přicházejí ruku v ruce s pokračujícím poklesem cen kovů používaných v bateriích. Tyto kovy tvoří téměř 60 % celkových nákladů na baterie a budou po zbytek desetiletí hnací silou více než 40 % poklesu cen baterií pro elektromobily. Další pokles cen bude do značné míry záviset na nových chemických technologiích a formátech baterií, jako jsou sodíko-iontové a baterie s pevným elektrolytem.
A ještě jednou Goldman Sachs, tentokrát vs. S&P 500. Podle stratégů Goldman Sachs by měl akciový index S&P 500 v následující dekádě přinést jen 3% roční nominální výnos. To je výrazně méně než 13 % z posledních deseti let. V posledních letech americké akcie těžily z nízkých úrokových sazeb a spekulací na silný ekonomický růst. S&P 500 překonal světové trhy v osmi z posledních deseti let. Letošní růst o 23 % je soustředěn v několika největších technologických akciích. Podle GS je zde navíc 72% šance, že tento index zaostane za výnosy amerických státních dluhopisů, a 33% šance, že nebude držet krok s inflací do roku 2034. Goldman Sachs předpovídá, že se výnosy v rámci S&P 500 v příštím desetiletí více rozprostřou. Podle této prognózy bude mít klasicky tržně vážený index problém ve srovnání s indexem se stejnými váhami, ale především to bude pro návrat stock pickingu, hledání alfy a aktivní správu portfolia.