CZ Ranní restart

Ranni Restart , 4. Dec
Pro příští rok je prozatím rozhodnuto o zpřísnění emisních cílů pro výrobce aut: průměrné emise aut uváděných na trh v EU mají být ve výši necelých 94g CO2/km, přičemž za každý gram nad tento limit má být na výrobce uvalena pokuta 95 eur za každý zaregistrovaný vůz. Podle čerstvého vyjádření výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla by to pro automobilky v Česku znamenalo prodat o 60 až 80 procent elektromobilů více než v současnosti (tj. o cca 70 až 90 tisíc kusů). Zájem o elektrické vozy ale v současnosti spíše klesá. Za deset měsíců letošního roku se jich v Česku vyrobilo necelých 96 000 a loni za celý rok to bylo 130 000.

Evropským automobilkám hrozí v příštím roce za nesplnění emisních limitů sankce v celkové výši až 16 miliard eur (cca 400 miliard korun). Sankce se budou vztahovat vždy na celé skupiny, které většinou vyrábějí ve více zemích, takže část sankcí připadající na tuzemské výrobce je proto těžké určit. Výrobce si navíc může pokutu snížit nákupem kreditů od značek, které své kredity nevyužijí. Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzvaly minulý týden Evropskou unii, aby sankce zmírnila.

Se zprávami o obavách z drsných pokut za nedostatečný prodej elektroaut v příštím roce smutně ladí i výsledky průzkumu institutu ifo v německém autoprůmyslu. Index hodnocení aktuální situace klesl z -29.0 bodů v říjnu na -33.9 v listopadu. Index vyhlídek na nejbližší půlrok klesl z říjnových -28.2 na -30.4 v listopadu. Hlavním problémem mizerné nálady v německém autoprůmyslu je ale dle doprovodného komentáře slabá poptávka: zakázky nahromaděné po odeznění covidu už byly vyřízeny a nové na pokrytí výrobních kapacit nestačí. Zřetelné zlepšení (z -31,3 na -19,2) ovšem nastalo u exportních očekávání. Důvodem je zřejmě menší strach z toho, že by nový americký prezident skutečně realizoval zvažovaná protekcionistická opatření. Lepší vývozní vyhlídky plynou také z oslabení eura vůči dolaru.

Slovenští poslanci schválili návrh státního rozpočtu na příští rok včetně schodku veřejných financí ve výši 4,7 % HDP. Jde o zlepšení, protože na letos je plánován deficit 5,8 % HDP (Slovensko je proto jednou ze sedmi zemí Evropské unie, se kterými EU letos v létě zahájila „kárné“ řízení kvůli přílišným rozpočtovým deficitům). I když oproti poslední prognóze Evropské komise bude český deficit veřejných financí o třicet miliard Kč (tj. o zhruba půl procenta HDP) vyšší, i tak bude svou úrovní (cca 2,8 % HDP) oproti tomu slovenskému daleko menší.

V rámci eurozóny plánuje na příští rok hlubší deficit jen Francie. Na druhé straně ale (jak upozornila tamní centrální banka) je Slovensko jednou z osmi zemí eurozóny, které mezi roky 2024 a 2025 snižují poměrně výrazně schodek. Z hodnocení slovenské rozpočtové rady nepřímo plyne, že dosažení plánovaného deficitu je poměrně nepravděpodobné. Návrh rozpočtu obsahuje sadu opatření vyhlášených letos v podobě konsolidačního balíčku (podobně jako v Česku loni) v objemu cca 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Klíčovým krokem od ledna 2025 je zvýšení základní sazby DPH z 20 % na 23 %, přičemž ovšem u řady politicky citlivých položek (některé základní potraviny, léky, časopisy, učebnice, knihy, veřejné stravování a ubytování aj.) dojde naopak ke snížení sazby (opět trochu podobně jako v Česku). Celkově budou mít Slováci tři sazby: 5 %, 19 % a 23 %. Zvýší se taky sazba daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy (na 24 procent). Z odborného pohledu hodně kontroverzní je nová daň z finančních transakcí. Novinkou je taky daň ze slazených nealkoholických nápojů. Na úroveň 3 % požadovanou v EU se Slováci dle rozpočtové dokumentace mají dostat až v roce 2027. To bude ovšem možné jen za cenu dalších drsných úspor. Analytici očekávají, že konsolidační balíček zvýší slovenskou inflaci v příštím roce až k pěti procentům.