Ranní restart: demokracie v USA a transformace Německa
Ranni Restart , 17. Mar
Týdenní výhled (ft. Jirka): Dnes zveřejní ČSÚ únorový vývoj cen výrobců. V průmyslu by měla zůstat inflace velmi nízká, což je příznivé. Opačný vývoj ale nyní vidíme v zemědělství, když v lednu dosáhla inflace cen zemědělských výrobců meziročně 9,1 %, což se následně propisuje do vývoje cen potravin v rámci spotřebitelské inflace. V pátek pak ČSÚ vydá březnový vývoj nálady v české ekonomice. Jak u spotřebitelů, tak u podnikatelů se hodnoty sentimentu pohybují blízko dlouhodobých průměrů, když na jedné straně se česká ekonomika ožívá, na straně druhé především u průmyslu jí ale brzdí vývoj v Německu. Ve středu zasedá Fed a čeká se ponechání sazeb beze změny. Je otázka, zdali Fed poskytne nějaké vodítko pro příští zasedání. Spíše se kloníme k tomu, že vzhledem k výrazným nejistotám bude mluvit obecně. Poslední kroky Trumpa a jeho administrativy totiž zvyšují riziko zesílení inflace, ale také přinejlepším zpomalení růstu ekonomiky (v horním případě poklesu HDP). Fed tak bude řešit dilema, protože si bude muset vybrat, zdali bojovat s inflací nebo se snažit podpořit trh práce. Tento týden vyjde také březnový ZEW index za Německo, který měří náladu mezi investory a analytiky. Čeká se značné zlepšení, a to především kvůli očekávanému zvýšení veřejných investic a podpory průmyslu. V úterý bude Trump mluvit přímo Putinem o ukončení války na Ukrajině. Uvedl, že se bude mluvit o rozdělení půdy, elektráren a dalších aktiv na Ukrajině.
Jak se změnily ceny aktiv od zvolení Trumpa do minulého pátku? Americký index S&P500 -2 %, technologický NASDAQ -4 %, menší americké firmy Russell 2000 -10 %. Vedle toho německý DAX +19 %, evropský STOXX Europe 600 +7 % a pražská burza dokonce +24 %. S&P 500 od svého vrcholu už korigoval o více než -10 %, aktuálně -8 %. Honza z akciového týmu se díval na historické propady akciového indexu: Za posledních 40 let poklesl index od svých maxim o více než 10 % celkem 13x, tedy v průměru přibližně každé tři roky. Od chvíle, kdy pokles dosáhne 10 % nebo více, do chvíle opětovného překonání maxim to v průměru trvalo 556 dnů, průměrný propad byl pak mírně přes 24 %. Bez započtení dotcom bubliny a krize v roce 2007 by průměrný čas k opětovnému překonání maxim byl asi 243 dnů.
Tohle vypadá jako drobnost, ale je to velmi důležité: Trumpova administrativa deportovala více než 250 údajných členů venezuelského gangu do Salvadoru jen několik hodin poté, co jí federální soudce dočasně zakázal využít k tomu zákon z 18. století. Bílý dům označil rozhodnutí za neoprávněné a odmítl se mu podřídit. Tento krok představuje otevřený střet mezi exekutivou a soudní mocí, což podkopává tradiční systém brzd a protivah v USA a vyvolává otázky, do jaké míry může administrativa ignorovat právní omezení.
Položme si proto otázku: budou USA stále demokracií po druhém Trumpově mandátu? Predikční trhy (Manifold) dávají této možnosti 60% šanci. To ale znamená 40% pravděpodobnost, že USA přestanou být demokracií. A to není jen akademická otázka – jde o reálné systémové riziko s masivními dopady na Evropu i Česko. Můžeme se spoléhat na systém brzd a protivah, na institucionální odolnost USA. Ale ty dostávají zabrat a jsou Trumpem testovány. Proto ignorovat nebo zlehčovat takto vysoké riziko by bylo nezodpovědné. I kdyby šance byla jen 10–20 %, stále bychom měli být připraveni. Co dělat? 1) Mít plán B – Scénářové plánování je nezbytné. Spoléhat se na status quo je nebezpečné. Co když USA upadnou do politického chaosu? Co když se jejich zahraniční politika otočí k izolacionismu? Mít plán B neznamená, že se nebudeme snažit dohodnout s Trumpem na udržení plánu A, tedy na udržení transatlantické spolupráci, NATO a bezpečnostních zárukách. 2) Posílit odolnost Evropy vůči tomuto riziku: Obrana: posílit evropské vojenské kapacity, včetně jaderného odstrašení. Obchod: diverzifikace vztahů mimo USA. Posílit aliance a navázat nové. Technologie: budování vlastních strategických kapacit (AI, čipy, energetika). Informační prostor: ochrana proti dezinformacím. Ekonomická připravenost: odolnost vůči finančním a ekonomickým šokům. Toto není planý alarmismus, ale strategická úvaha o realistickém riziku.
Tržní hodnota německého zbrojaře Rheinmetall překonal tržní hodnotu VW. Tržní vývoj naznačuje probíhající transformaci německé ekonomiky: strojařina za strojařinu. Objevují se zprávy, že zaměstnanci propuštění z automotive rovnou nastupují právě do zbrojního průmyslu. Tento posun nakopne i českou ekonomiku: obranný průmysl bude zvyšovat výrobní kapacity v Evropě. A my umíme vyrobit téměř cokoliv (6. místo na světě v míře diverzifikace ekonomiky) v top kvalitě (4. místo na světě v podílu hi-tech vývozů).
Čína: maloobchodní tržby v lednu a únoru vzrostly o 4 % meziročně. Což není žádná hitparáda, ale při stále nízké spotřebitelské důvěře (nízká od covidu) to je slušné číslo. Nicméně ceny nemovitostí stále klesají, meziročně téměř o 5 %. Každopádně čínská vláda zintenzivňuje snahy o podporu spotřeby. Premiér Li Čchiang ji ve svém projevu 5. března zmínil 32krát a kabinet představil 30bodový plán na posílení výdajů domácností – zahrnuje zvýšení minimální mzdy, dotace spotřebitelských úvěrů a podporu čerpání dovolené. Očekávání plánu pomohlo akciovým trhům vzrůst o 2 %.
Jak se změnily ceny aktiv od zvolení Trumpa do minulého pátku? Americký index S&P500 -2 %, technologický NASDAQ -4 %, menší americké firmy Russell 2000 -10 %. Vedle toho německý DAX +19 %, evropský STOXX Europe 600 +7 % a pražská burza dokonce +24 %. S&P 500 od svého vrcholu už korigoval o více než -10 %, aktuálně -8 %. Honza z akciového týmu se díval na historické propady akciového indexu: Za posledních 40 let poklesl index od svých maxim o více než 10 % celkem 13x, tedy v průměru přibližně každé tři roky. Od chvíle, kdy pokles dosáhne 10 % nebo více, do chvíle opětovného překonání maxim to v průměru trvalo 556 dnů, průměrný propad byl pak mírně přes 24 %. Bez započtení dotcom bubliny a krize v roce 2007 by průměrný čas k opětovnému překonání maxim byl asi 243 dnů.
Tohle vypadá jako drobnost, ale je to velmi důležité: Trumpova administrativa deportovala více než 250 údajných členů venezuelského gangu do Salvadoru jen několik hodin poté, co jí federální soudce dočasně zakázal využít k tomu zákon z 18. století. Bílý dům označil rozhodnutí za neoprávněné a odmítl se mu podřídit. Tento krok představuje otevřený střet mezi exekutivou a soudní mocí, což podkopává tradiční systém brzd a protivah v USA a vyvolává otázky, do jaké míry může administrativa ignorovat právní omezení.
Položme si proto otázku: budou USA stále demokracií po druhém Trumpově mandátu? Predikční trhy (Manifold) dávají této možnosti 60% šanci. To ale znamená 40% pravděpodobnost, že USA přestanou být demokracií. A to není jen akademická otázka – jde o reálné systémové riziko s masivními dopady na Evropu i Česko. Můžeme se spoléhat na systém brzd a protivah, na institucionální odolnost USA. Ale ty dostávají zabrat a jsou Trumpem testovány. Proto ignorovat nebo zlehčovat takto vysoké riziko by bylo nezodpovědné. I kdyby šance byla jen 10–20 %, stále bychom měli být připraveni. Co dělat? 1) Mít plán B – Scénářové plánování je nezbytné. Spoléhat se na status quo je nebezpečné. Co když USA upadnou do politického chaosu? Co když se jejich zahraniční politika otočí k izolacionismu? Mít plán B neznamená, že se nebudeme snažit dohodnout s Trumpem na udržení plánu A, tedy na udržení transatlantické spolupráci, NATO a bezpečnostních zárukách. 2) Posílit odolnost Evropy vůči tomuto riziku: Obrana: posílit evropské vojenské kapacity, včetně jaderného odstrašení. Obchod: diverzifikace vztahů mimo USA. Posílit aliance a navázat nové. Technologie: budování vlastních strategických kapacit (AI, čipy, energetika). Informační prostor: ochrana proti dezinformacím. Ekonomická připravenost: odolnost vůči finančním a ekonomickým šokům. Toto není planý alarmismus, ale strategická úvaha o realistickém riziku.
Tržní hodnota německého zbrojaře Rheinmetall překonal tržní hodnotu VW. Tržní vývoj naznačuje probíhající transformaci německé ekonomiky: strojařina za strojařinu. Objevují se zprávy, že zaměstnanci propuštění z automotive rovnou nastupují právě do zbrojního průmyslu. Tento posun nakopne i českou ekonomiku: obranný průmysl bude zvyšovat výrobní kapacity v Evropě. A my umíme vyrobit téměř cokoliv (6. místo na světě v míře diverzifikace ekonomiky) v top kvalitě (4. místo na světě v podílu hi-tech vývozů).
Čína: maloobchodní tržby v lednu a únoru vzrostly o 4 % meziročně. Což není žádná hitparáda, ale při stále nízké spotřebitelské důvěře (nízká od covidu) to je slušné číslo. Nicméně ceny nemovitostí stále klesají, meziročně téměř o 5 %. Každopádně čínská vláda zintenzivňuje snahy o podporu spotřeby. Premiér Li Čchiang ji ve svém projevu 5. března zmínil 32krát a kabinet představil 30bodový plán na posílení výdajů domácností – zahrnuje zvýšení minimální mzdy, dotace spotřebitelských úvěrů a podporu čerpání dovolené. Očekávání plánu pomohlo akciovým trhům vzrůst o 2 %.