Inflaci táhnou ceny potravin
Bleskovka , 4. Apr
Podle předběžného odhadu se v březnu cenová hladina v české ekonomice mírně zvýšila, a to o 0,1 % meziměsíčně. Důvodem byl především výrazný růst cen potravin, který převážil sezónní pokles cen dovolených a nižší ceny pohonných hmot. Protiinflačně i nadále působí také silný trh práce a s ním související oživení spotřeby domácností. V meziročním vyjádření dosáhla inflace 2,7 % a oproti únoru se tak nezměnila. Data jsou nad očekáváním nás i trhu, když obojí bylo 2,5 % meziročně. Důvodem překvapení jsou právě ceny potravin.
Zatím nejsou k dispozici detailní data jednotlivých složek. Podle předběžných údajů dosáhl v meziměsíčním vyjádření růst cen ve skupině „potraviny, nápoje a tabák“ výrazných 0,8 %, což v meziročním vyjádření implikuje 5,9 %. Důvodem je jednak oživení poptávky domácností a dále také výrazný růst cen zemědělských komodit, ke kterému již několik měsíců dochází. Vysoká meziroční inflace zůstává i u cen služeb, kde došlo jen k mírnému zpomalení o dvě desetiny procentního bodu. Naopak u cen zboží je inflace mírná, když vliv mají energie a pohonné hmoty.
Inflace by mohla být v příštích měsících o něco více rozkolísaná. V dubnu by totiž mohla její meziroční hodnota vyjít mezi 2,0 a 2,5 %, když jedním z důvodů bude vliv srovnávací základny. V letních měsících by pak mělo dojít k opětovnému zesílení inflace, která by ale měla zůstat pod 3 %.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, které ovlivňuje příznivá situace na trhu práce, a dále pak vývoj cen potravin. Opačným směrem bude působit utlumený vývoj v Německu, když vliv zvýšených výdajů na obranu a infrastrukturu bude kompenzován negativními dopady celní války s USA. Brzdit inflační tlaky bude také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže inflačního cíle. Výrazné obousměrné riziko představují nově vyhlášená americká cla. V případě odvety EU by mohlo dojít krátkodobě k růstu některých cen, nicméně střednědobě vidíme riziko spíše směrem k oslabení inflace z důvodu slabšího růstu HDP. Aktuálně pracujeme na aktualizaci prognózy, když připravujeme dva scénáře. Prvním je pozvolné snížení celní tarifů na zhruba polovinu (z 20 % na 10 %). Druhým je scénář, kde současná cla zůstanou v platnosti. Za takového předpokladu vidíme významně rostoucí riziko recese v USA, která by negativní dopady do vývoje české ekonomiky dále zesílila (recese v USA se samozřejmě nedá vyloučit ani v rámci prvního scénáře).
ČNB zasedá 7. května a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se mírně kloníme ke stabilitě sazeb, když tímto směrem by měla působit i dnešní data. Rizika jsou výrazná. Prvním je volatilita inflace, když případná nízká dubnová hodnota, pokud se tento předpoklad naplní, může rozhodnutí bankovní rady ovlivnit. Druhým rizikem je očekávaný negativní vliv amerických cel na českou ekonomiku, který by mohl z očekávaného růstu HDP ubrat 0,5-1,0 procentního bodu, což by střednědobě mělo vést k o něco rychlejšímu poklesu sazeb. V tuto chvíli se ale kloníme k tomu, že ČNB si může chtít spíše počkat na další vývoj, zvlášť když stále vidí potřebu restriktivní měnové politiky. A třetím rizikem je neutrální sazba, kterou vnímají jednotlivý členové bankovní rady rozdílně.
Zatím nejsou k dispozici detailní data jednotlivých složek. Podle předběžných údajů dosáhl v meziměsíčním vyjádření růst cen ve skupině „potraviny, nápoje a tabák“ výrazných 0,8 %, což v meziročním vyjádření implikuje 5,9 %. Důvodem je jednak oživení poptávky domácností a dále také výrazný růst cen zemědělských komodit, ke kterému již několik měsíců dochází. Vysoká meziroční inflace zůstává i u cen služeb, kde došlo jen k mírnému zpomalení o dvě desetiny procentního bodu. Naopak u cen zboží je inflace mírná, když vliv mají energie a pohonné hmoty.
Inflace by mohla být v příštích měsících o něco více rozkolísaná. V dubnu by totiž mohla její meziroční hodnota vyjít mezi 2,0 a 2,5 %, když jedním z důvodů bude vliv srovnávací základny. V letních měsících by pak mělo dojít k opětovnému zesílení inflace, která by ale měla zůstat pod 3 %.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Ve směru cenového růstu budou pravděpodobně i nadále působit ceny služeb, které ovlivňuje příznivá situace na trhu práce, a dále pak vývoj cen potravin. Opačným směrem bude působit utlumený vývoj v Německu, když vliv zvýšených výdajů na obranu a infrastrukturu bude kompenzován negativními dopady celní války s USA. Brzdit inflační tlaky bude také měnová politika ČNB, která pravděpodobně zůstane restriktivní. Podobné faktory by měly působit i v letech 2026 a 2027, kdy by ale inflace mohla být blíže inflačního cíle. Výrazné obousměrné riziko představují nově vyhlášená americká cla. V případě odvety EU by mohlo dojít krátkodobě k růstu některých cen, nicméně střednědobě vidíme riziko spíše směrem k oslabení inflace z důvodu slabšího růstu HDP. Aktuálně pracujeme na aktualizaci prognózy, když připravujeme dva scénáře. Prvním je pozvolné snížení celní tarifů na zhruba polovinu (z 20 % na 10 %). Druhým je scénář, kde současná cla zůstanou v platnosti. Za takového předpokladu vidíme významně rostoucí riziko recese v USA, která by negativní dopady do vývoje české ekonomiky dále zesílila (recese v USA se samozřejmě nedá vyloučit ani v rámci prvního scénáře).
ČNB zasedá 7. května a bude se pravděpodobně rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich mírným poklesem o 25 bodů. I nadále se mírně kloníme ke stabilitě sazeb, když tímto směrem by měla působit i dnešní data. Rizika jsou výrazná. Prvním je volatilita inflace, když případná nízká dubnová hodnota, pokud se tento předpoklad naplní, může rozhodnutí bankovní rady ovlivnit. Druhým rizikem je očekávaný negativní vliv amerických cel na českou ekonomiku, který by mohl z očekávaného růstu HDP ubrat 0,5-1,0 procentního bodu, což by střednědobě mělo vést k o něco rychlejšímu poklesu sazeb. V tuto chvíli se ale kloníme k tomu, že ČNB si může chtít spíše počkat na další vývoj, zvlášť když stále vidí potřebu restriktivní měnové politiky. A třetím rizikem je neutrální sazba, kterou vnímají jednotlivý členové bankovní rady rozdílně.