CZ Ranní restart
Ranni Restart , 30. Apr
Podle údajů firmy Conference Board spotřebitelská důvěra v USA klesla od března o 7,9 b. na dubnovou úroveň 86 b., což je nejníže od prvního úderu covidové pandemie (a předtím od roku 2014). Jde o pátý pokles v řadě – poklesy tedy začaly dokonce už loni v prosinci. Doprovodný komentář zdůraznil, že za poklesem stály složky týkající se budoucnosti: všechny tři (podmínky pro podnikání, vyhlídky pro zaměstnání, budoucí příjmy) se prudce zhoršily, což odráží všudypřítomný pesimismus ohledně budoucnosti. (Kuriozita: podíl spotřebitelů, kteří očekávají v příštích šesti měsících méně pracovních míst, tj. 32 %, byl téměř stejně vysoký jako v dubnu 2009, uprostřed světové finanční krize. Dubnový pokles důvěry byl plošný ve všech věkových skupinách, ve většině příjmových skupin a napříč všemi politickými inklinacemi.
Napjatost politicko-ekonomické situace v USA se dá doložit rozmíškou týkající se Amazonu. Včera se roznesla zpráva, že Amazon plánuje zveřejňovat u dovezených položek vedle celkové ceny i cenu po odečtení cla. Mluvčí Bílého domu tento plán nazvala "nepřátelským" aktem, načež Amazon přispěchal s upřesněním: o popsaném zveřejňování dvojích cen uvažoval jen tým provozující nízkonákladovou část eshopu Amazon zvanou Amazon Haul (kde se prodávají položky za 20 dolarů nebo míň), ale nápad nebyl přijat.
Není ani tak důležité, jestli Amazon měl zveřejňování cen bez nákladů na cla v plánu, nebo nikoli. Mnohem důležitější je, že americká vláda začíná tamním firmám zcela bez skrupulí mluvit do jejich komunikace se zákazníky. K tomu můžeme přidat úsměvný Trumpův tlak na přejmenování zálivu dosud zvaného jako Mexický na Americký – úsměvný až na to, že když se Associated Press, jedna z největších a nejrespektovanějších světových zpravodajských agentur, rozhodla tuto změnu ve svých materiálech neudělat, její zástupci ztratili přístup na tiskové konference v Bílém domě. (Později soud na základě prvního dodatku tamní ústavy Bílému domu přikázal, aby agentuře přístup obnovil.) A dále můžeme přidat příběhy řady studentů, které se americké úřady snaží bez řádného soudního přezkumu deportovat jen proto, že nenásilně demonstrovali na podporu Palestinců v Gaze nebo propagovali stanoviska hnutí Hamás. Ať už si o Hamásu a o právu Izraele na razantní zátah proti němu v Gaze myslíme cokoliv, pouhé vyjádření vlastního názoru (samozřejmě pokud je provedeno nenásilnou formou) by ve vyspělé demokracii nemělo být trestáno vůbec, natožpak deportací. Situace v USA tak začíná trochu připomínat Orwellův román „1984“ nebo Kunderův „Žert“ (situaci v Československu před rokem 1989). O to nehorázněji vyznívají nedávná slova amerického viceprezidenta Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci, že větším nebezpečím pro Evropu než Rusko je její vlastní tendence nepřiznávat svým občanům svobodu slova.
Deficit Spojených států v obchodu se zbožím se v březnu rozšířil na 162 mld. USD. Čekalo se 145 mld. USD neboli drobné zmenšení deficitu oproti únorovým 147 mld. USD, ale namísto toho přišla historicky zdaleka nejhlubší záporná hodnota. Vysvětlení je vcelku prosté: všichni, kdo jenom trochu mohli, se pokusili dovézt do USA co nejvíc všeho, co by od dubna mohlo být zatíženo novými vyššími cly. Nastal tak perverzní efekt, v hospodářské politice velmi častý: pokud chystáš kroky, které by měly nějaký jev utlumit, do jejich zavedení tím tento jev naopak přiživíš.
Donald Trump včera přešel z fáze nepřehledných změn pravidel do fáze znepřehledňování už zavedených pravidel. Konkrétně se rozhodl zmírnit dopad cel na americké výrobce aut: pokud z celkové výrobní hodnoty daného auta je víc než 15 % autodílů z dovozu (mimo dohodu USMCA s Kanadou a Mexikem), pak prvních 15 % této dovezené hodnoty bude v nejbližších 12 měsících od 25% cla osvobozeno. V dalších 12 měsících už to ovšem bude jen prvních 10 % dovezené hodnoty. Pro Česko, které do USA vyváží především právě autodíly, tak jde o dobrou zprávu. Vedle toho Trump podepsal druhý výnos, který zpětně zabraňuje kumulaci různých druhů cel zavedených v posledních cca 7 letech. Pokud se na určitý druh dovozu vztahuje více různých cel, výnos určuje, které (jedno) z nich má dovozce zaplatit. Když už je řeč o clech: Volkswagen dnes ráno oznámil, že jeho provozní zisk za letošní první kvartál činil 2,9 mld eur, což je meziročně o 37 % méně. Analytici ještě před měsícem očekávali pokles jen o asi 13 %. Volkswagen ve své komunikaci mluví o „kolísavé globální ekonomické situaci“, což se dá číst nejspíš jako kódové označení pro dopady Trumpovy celní politiky (ohledně nynější nutnosti volit v USA opatrná slova viz výše).
Napjatost politicko-ekonomické situace v USA se dá doložit rozmíškou týkající se Amazonu. Včera se roznesla zpráva, že Amazon plánuje zveřejňovat u dovezených položek vedle celkové ceny i cenu po odečtení cla. Mluvčí Bílého domu tento plán nazvala "nepřátelským" aktem, načež Amazon přispěchal s upřesněním: o popsaném zveřejňování dvojích cen uvažoval jen tým provozující nízkonákladovou část eshopu Amazon zvanou Amazon Haul (kde se prodávají položky za 20 dolarů nebo míň), ale nápad nebyl přijat.
Není ani tak důležité, jestli Amazon měl zveřejňování cen bez nákladů na cla v plánu, nebo nikoli. Mnohem důležitější je, že americká vláda začíná tamním firmám zcela bez skrupulí mluvit do jejich komunikace se zákazníky. K tomu můžeme přidat úsměvný Trumpův tlak na přejmenování zálivu dosud zvaného jako Mexický na Americký – úsměvný až na to, že když se Associated Press, jedna z největších a nejrespektovanějších světových zpravodajských agentur, rozhodla tuto změnu ve svých materiálech neudělat, její zástupci ztratili přístup na tiskové konference v Bílém domě. (Později soud na základě prvního dodatku tamní ústavy Bílému domu přikázal, aby agentuře přístup obnovil.) A dále můžeme přidat příběhy řady studentů, které se americké úřady snaží bez řádného soudního přezkumu deportovat jen proto, že nenásilně demonstrovali na podporu Palestinců v Gaze nebo propagovali stanoviska hnutí Hamás. Ať už si o Hamásu a o právu Izraele na razantní zátah proti němu v Gaze myslíme cokoliv, pouhé vyjádření vlastního názoru (samozřejmě pokud je provedeno nenásilnou formou) by ve vyspělé demokracii nemělo být trestáno vůbec, natožpak deportací. Situace v USA tak začíná trochu připomínat Orwellův román „1984“ nebo Kunderův „Žert“ (situaci v Československu před rokem 1989). O to nehorázněji vyznívají nedávná slova amerického viceprezidenta Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci, že větším nebezpečím pro Evropu než Rusko je její vlastní tendence nepřiznávat svým občanům svobodu slova.
Deficit Spojených států v obchodu se zbožím se v březnu rozšířil na 162 mld. USD. Čekalo se 145 mld. USD neboli drobné zmenšení deficitu oproti únorovým 147 mld. USD, ale namísto toho přišla historicky zdaleka nejhlubší záporná hodnota. Vysvětlení je vcelku prosté: všichni, kdo jenom trochu mohli, se pokusili dovézt do USA co nejvíc všeho, co by od dubna mohlo být zatíženo novými vyššími cly. Nastal tak perverzní efekt, v hospodářské politice velmi častý: pokud chystáš kroky, které by měly nějaký jev utlumit, do jejich zavedení tím tento jev naopak přiživíš.
Donald Trump včera přešel z fáze nepřehledných změn pravidel do fáze znepřehledňování už zavedených pravidel. Konkrétně se rozhodl zmírnit dopad cel na americké výrobce aut: pokud z celkové výrobní hodnoty daného auta je víc než 15 % autodílů z dovozu (mimo dohodu USMCA s Kanadou a Mexikem), pak prvních 15 % této dovezené hodnoty bude v nejbližších 12 měsících od 25% cla osvobozeno. V dalších 12 měsících už to ovšem bude jen prvních 10 % dovezené hodnoty. Pro Česko, které do USA vyváží především právě autodíly, tak jde o dobrou zprávu. Vedle toho Trump podepsal druhý výnos, který zpětně zabraňuje kumulaci různých druhů cel zavedených v posledních cca 7 letech. Pokud se na určitý druh dovozu vztahuje více různých cel, výnos určuje, které (jedno) z nich má dovozce zaplatit. Když už je řeč o clech: Volkswagen dnes ráno oznámil, že jeho provozní zisk za letošní první kvartál činil 2,9 mld eur, což je meziročně o 37 % méně. Analytici ještě před měsícem očekávali pokles jen o asi 13 %. Volkswagen ve své komunikaci mluví o „kolísavé globální ekonomické situaci“, což se dá číst nejspíš jako kódové označení pro dopady Trumpovy celní politiky (ohledně nynější nutnosti volit v USA opatrná slova viz výše).