CZ Ranní restart
Ranni Restart , 20. Jun
Člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček ve středečním rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že další snižování úrokových sazeb není za současných podmínek žádoucí. Repo sazba je podle jeho názoru už teď v zásadě („basically“) na své neutrální úrovni, takže další snižování už by bylo stimulací, a tu česká ekonomika (zejména svižně rostoucí poptávka domácností) v tuto chvíli nepotřebuje.
Honza zmínil konkrétně zejména rizika na trhu nemovitostí, kde ceny rostou neudržitelným tempem, a zmínil možnost, že jádrová inflace letos přechodně vystoupá dokonce až nad 3 %. V debatě o tom, zda by centrální banka měla pomocí základní úrokové sazby krotit prudký růst v izolované části celkového spotřebního koše daný primárně nedostatečnou nabídkou na daném trhu, se tak Honza evidentně přiklání na stranu těch, kteří považují takový postup za správný.
Švýcarská centrální banka (SNB) v souladu s očekáváním trhů srazila hlavní sazbu o 25 bb. na 0,0 %. Důvodem je velmi nízká inflace (v květnu meziročně -0,1 %), přičemž v jejím rámci došlo k poklesu cen v celé řadě segmentů (doprava, potraviny, zdravotnictví aj.). Připomeňme, že inflační cíl SNB má podobu intervalu 0 % - 2 %, tj. je zřetelně níž než jsou v jiných rozvinutých zemích obvyklé úrovně okolo 2 %.
SNB očekává inflaci za celý rok ve výši 0,2 % letos a 0,7 % v roce 2027, obojí za předpokladu, že základní úroková sazba zůstane na nové úrovni 0 %. Mnozí komentátoři nicméně očekávají, že SNB sníží sazbu ještě víc, tj. pod nulu.
Alternativa v podobě návratu k devizovým intervencím, tedy k prodeji nově vydaných švýcarských franků, se zatím nejeví jako pravděpodobná: SNB už si v minulosti záporné sazby vyzkoušela, švýcarská inflace není na kurz příliš citlivá a intervence by mohly vyprovokovat Trumpovu administrativu k označení Švýcarska jako kurzového manipulátora, a následně k odvetě nejspíš v podobě zvýšení cel na vývoz ze Švýcar do USA.
Honza zmínil konkrétně zejména rizika na trhu nemovitostí, kde ceny rostou neudržitelným tempem, a zmínil možnost, že jádrová inflace letos přechodně vystoupá dokonce až nad 3 %. V debatě o tom, zda by centrální banka měla pomocí základní úrokové sazby krotit prudký růst v izolované části celkového spotřebního koše daný primárně nedostatečnou nabídkou na daném trhu, se tak Honza evidentně přiklání na stranu těch, kteří považují takový postup za správný.
Švýcarská centrální banka (SNB) v souladu s očekáváním trhů srazila hlavní sazbu o 25 bb. na 0,0 %. Důvodem je velmi nízká inflace (v květnu meziročně -0,1 %), přičemž v jejím rámci došlo k poklesu cen v celé řadě segmentů (doprava, potraviny, zdravotnictví aj.). Připomeňme, že inflační cíl SNB má podobu intervalu 0 % - 2 %, tj. je zřetelně níž než jsou v jiných rozvinutých zemích obvyklé úrovně okolo 2 %.
SNB očekává inflaci za celý rok ve výši 0,2 % letos a 0,7 % v roce 2027, obojí za předpokladu, že základní úroková sazba zůstane na nové úrovni 0 %. Mnozí komentátoři nicméně očekávají, že SNB sníží sazbu ještě víc, tj. pod nulu.
Alternativa v podobě návratu k devizovým intervencím, tedy k prodeji nově vydaných švýcarských franků, se zatím nejeví jako pravděpodobná: SNB už si v minulosti záporné sazby vyzkoušela, švýcarská inflace není na kurz příliš citlivá a intervence by mohly vyprovokovat Trumpovu administrativu k označení Švýcarska jako kurzového manipulátora, a následně k odvetě nejspíš v podobě zvýšení cel na vývoz ze Švýcar do USA.