Inflace zesílila
Bleskovka , 4. Jul
Podle předběžného odhadu se v červnu zvýšila cenová hladina v české ekonomice o 0,3 %. Meziroční inflace tak zesílila na 2,9 %. Dnešní data potvrzují zesílení inflačních tlaků, ke kterému v poslední době došlo. Inflaci táhne i nadále především silná poptávka domácností a růst cen potravin. K nim se přidalo také zvýšení cen pohonných hmot spojené s červnovou eskalací na Blízkém východě. Data jsou mírně nad naší prognózou, a to kvůli vývoji cen potravin.
Zatím nejsou k dispozici detailní data složek inflace. Podle předběžných dat zesílila inflace ve skupině „potraviny, alkohol a tabák“ ze 4,8 % na 5,5 % (v tabulce níže je to rozděleno na dvě skupiny, kde hodnoty zatím neznáme). Ve skupině „energie“, která zahrnuje i pohonné hmoty, se meziměsíční inflace nezměnila, když proti cenám pohonných hmot šel vývoj v jiných složkách. Meziroční inflace cen energií se tak zvýšila z -6,2 % na -5,0 %. Z pohledu měnové politiky je důležitý vývoj cen v sektoru služeb, kde se ceny zvýšily o 0,5 % meziměsíčně, což v meziročním srovnání znamená zesílení inflace z 4,9 % na 5,0 %.
V následujících měsících by se inflace mohla pohybovat v rámci horní poloviny tolerančního pásma kolem cíle, tedy mezi 2 a 3 %. Z pohledu domácí poptávky výraznější změny nečekáme, když především z důvodu příznivého vývoje na trhu práce a spotřeby domácností zůstanou cenové tlaky v sektoru služeb zvýšené a během letošního roku budou klesat jen pozvolna. Hlavní nejistotou zůstanou ceny potravin, kde přetrvává významné oboustranné riziko, a možná zvýšená volatilita mezi jednotlivými měsíci.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Aktuální vývoj představuje mírné riziko směrem nahoru, pokud by pokračoval relativně silný růst cen potravin. Obousměrným rizikem je hrozba obchodní války mezi EU a USA, která by pravděpodobně nejprve vedla k proinflačnímu vývoji (růst cen kvůli clům), poté by ale její vývoj byl spíše protiinflační z důvodu zhoršení makro vývoje a poptávky.
V souladu s proinflačním vývojem z poslední doby posouváme nahoru predikovanou trajektorii úrokových sazeb (viz dnešní Ranní restart). Pro zbytek letošního roku tak nově čekáme stabilitu sazeb ČNB a jejich nejbližší pokles až na začátku příštího roku.
Zatím nejsou k dispozici detailní data složek inflace. Podle předběžných dat zesílila inflace ve skupině „potraviny, alkohol a tabák“ ze 4,8 % na 5,5 % (v tabulce níže je to rozděleno na dvě skupiny, kde hodnoty zatím neznáme). Ve skupině „energie“, která zahrnuje i pohonné hmoty, se meziměsíční inflace nezměnila, když proti cenám pohonných hmot šel vývoj v jiných složkách. Meziroční inflace cen energií se tak zvýšila z -6,2 % na -5,0 %. Z pohledu měnové politiky je důležitý vývoj cen v sektoru služeb, kde se ceny zvýšily o 0,5 % meziměsíčně, což v meziročním srovnání znamená zesílení inflace z 4,9 % na 5,0 %.
V následujících měsících by se inflace mohla pohybovat v rámci horní poloviny tolerančního pásma kolem cíle, tedy mezi 2 a 3 %. Z pohledu domácí poptávky výraznější změny nečekáme, když především z důvodu příznivého vývoje na trhu práce a spotřeby domácností zůstanou cenové tlaky v sektoru služeb zvýšené a během letošního roku budou klesat jen pozvolna. Hlavní nejistotou zůstanou ceny potravin, kde přetrvává významné oboustranné riziko, a možná zvýšená volatilita mezi jednotlivými měsíci.
Pro letošní rok čekáme průměrnou inflaci kolem 2,5 %. Aktuální vývoj představuje mírné riziko směrem nahoru, pokud by pokračoval relativně silný růst cen potravin. Obousměrným rizikem je hrozba obchodní války mezi EU a USA, která by pravděpodobně nejprve vedla k proinflačnímu vývoji (růst cen kvůli clům), poté by ale její vývoj byl spíše protiinflační z důvodu zhoršení makro vývoje a poptávky.
V souladu s proinflačním vývojem z poslední doby posouváme nahoru predikovanou trajektorii úrokových sazeb (viz dnešní Ranní restart). Pro zbytek letošního roku tak nově čekáme stabilitu sazeb ČNB a jejich nejbližší pokles až na začátku příštího roku.