Ranní restart: Hypotéční olympiáda - disciplína “93 tisíc čistého měsíčně”
Ranni Restart , 8. Jul
Dlouho očekávaný 7. červenec, den, kdy měly USA definitivně rozhodnout o clech (díky 90dennímu odkladu), se opět odkládá. Místo ohňostroje ekonomických změn přichází klid před další bouří: odklad rozhodnutí o tarifech až na 1. srpna. Americká vláda mezitím rozesílá „notifikace“ jednotlivým zemím. Někdy s nižšími sazbami, jindy se striktním zachováním 25% cel (např. na Japonsko, Jižní Koreu a Malajsii). Největší nejistota ale visí nad EU, která dopis zatím nedostala – což může být buď dobré znamení, nebo předzvěst problému. Někteří komentátoři uvádějí, že zatímco obchodní partneři přemýšlejí, zda dopis znamená pokus o dohodu, nebo hrozbu, tak ekonomika USA šlape: dolar oslabil, inflace ani nezaměstnanost zásadně nereagovaly, a Trump boduje na více frontách – od NATO přes daně až po migraci. To vše mu dodává politický vítr do plachet, a snižuje pravděpodobnost, že od cel upustí. Navzdory obavám tarify zatím nevyvolaly zásadní růst cen, ani neochromily pracovní trh. Zato do státní kasy přinesly solidní příjem – a Trumpova administrativa je bere jako důkaz, že strategie funguje. Tarify se tím pádem stávají trvalejším nástrojem, než původně vypadalo. Na druhé straně nikdo kromě Číny významně nereagoval: odvety se zatím nekonají, ale ani seriózní obchodní dohody, s výjimkou Velké Británie a Vietnamu. Problémem je, že většina obchodních bariér je „netarifní“ povahy – například daňové režimy či kurzové manipulace – a tam je těžké najít rychlá řešení. Trump se v tom všem chová jako showman: rozepisuje tarify jako soutěž krásy, kde se vítěz nepozná podle logiky, ale podle napětí a scénáře. Kdo zatím „nedostal dopis“, může buď doufat v dohodu, nebo se připravit na ránu. Pro EU, Indii, Brazílii, Austrálii a další země tak začíná horký červenec.
Vedle toho Trump uvedl, že Amerika pošle na Ukrajinu více zbraní, aby se mohla bránit, zatímco je „tvrdě zasažena“ Ruskem. To zní pozitivně, ale je potřeba připomenout, že toto vyjádření přišlo méně než týden poté, co Pentagon zastavil dodávky některých zbraní na Ukrajinu. Průvodem v královských kočárech začne dnes třídenní státní návštěva Emmanuela Macrona v UK. Jde o snahu snížit přetrvávající napětí pro brexitu a posílit strategickou spolupráci. Ve čtvrtek proběhne bilaterální summit se Starmerem. Mezitím bude mít Macron několik proslovů, které on umí a mohou rezonovat. Český průmysl v květnu vzrostl o 2,2 % meziročně. Růst byl výrazně ovlivněn bazickým efektem = vloni došlo k poklesu, což snížilo srovnávací základnu. Pozitivní zprávou je, že hodnota nových zakázek vzrostla o 5 %. Nicméně došli také v meziročnímu poklesu zaměstnanců o dvě procenta. Stavebnictví pak vzrostlo v květnu o téměř 12 %. Ale hodnota staveb, na které bylo v květnu vydané stavební povolení, poklesla o 40 % v meziročním srovnání.
Hypotéční olympiáda: disciplína “93 tisíc čistého měsíčně” Průměrná výše nové hypotéky v Česku dosáhla podle ČNB téměř 4 miliony korun. Klíčová otázka ale zní: jak velkou část rozpočtu tahle částka ukrojí? Podle dat ČNB je průměrná dluhová služba u nových hypoték na úrovni 38 % příjmů. Aby se domácnost vešla do tohoto průměru, musela mít čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun. A to už není běžná domácnost. Ve srovnání s rokem 2019 je to posun o několik tříd – tehdy stačilo čistých 54,4 tisíce měsíčně. Průměrná hypotéka vzrostla o 70 %, splátka dokonce o 93 %. Kombinace rostoucích cen nemovitostí a úrokových sazeb dramaticky proměnila dostupnost vlastního bydlení. Zatímco v roce 2019 tvořily splátky hypotéky 32 % příjmů, dnes je to téměř 38 %. A to jsme pořád u průměrů. ČNB upozorňuje, že v praxi na hypotéku většinou dosahuje více než jeden žadatel – v průměru 1,6 osoby. Přesto je evidentní, že rostoucí ceny nemovitostí odsunují vlastnické bydlení mimo dosah i střední třídy.
Regionální propast: Praha versus Ústí. Podle ČNB je v některých regionech hypotéka na bydlení dostupná prakticky jen pro domácnosti s nejvyššími příjmy – konkrétně v Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji se bezpečně dostane na byt jen domácnost z 80. percentilu. Na opačném konci spektra je Ústecký kraj, kde stačí příjem na úrovni 20. percentilu. Napříč většinou krajů ale platí, že tržní ceny bytů výrazně převyšují to, co si mediánová domácnost může reálně dovolit. Podle propočtů ČNB činí tento nesoulad až 60 %. V praxi to znamená, že bez výrazné podpory rodiny nebo štěstí na dědictví, zůstává cesta k vlastnímu bydlení zavřená.
Evropa (konečně) reaguje. Nedostupnost bydlení není česká specialita. S podobnou krizí se potýká většina evropských zemí – lidé mají problém uhradit i nájem, natož hypotéku. Evropská investiční banka (EIB) ve spolupráci s Evropskou komisí proto představila ambiciózní plán: do roku 2030 podpořit výstavbu nebo rekonstrukci více než 1,3 milionu bytových jednotek. Z červnového „Akčního plánu pro dostupné a udržitelné bydlení“ je zřejmé, že Evropa poprvé míří do celého hodnotového řetězce bydlení. Nejde jen o peníze na výstavbu. Cíl je širší: inovace ve stavebnictví, zjednodušení financování, spolupráce s městy a bankami. Jen letos má objem investic na dostupné bydlení vzrůst o 40 % na 4,2 miliardy eur. Evropský parlament ustavil výbor pro řešení krize bydlení a mezi navrhovanými opatřeními je regulace krátkodobých pronájmů (např. Airbnb), výstavba studentského a seniorského bydlení, renovace prázdných budov a zjednodušení stavebních povolení. Obrat v myšlení: EIB mění pravidla hry: EIB nově umožní financovat až 75 % nákladů projektů, které kombinují dostupnost s energetickou efektivitou. A pokud se přidají evropské fondy, může být podpora dokonce stoprocentní. To je zásadní změna – EIB dříve kryla jen polovinu nákladů. Nový „finanční toolbox“ kombinuje půjčky, granty, úrokové dotace nebo bonusy za ekologické cíle. Klíčem je snížit riziko, aby se přidali i soukromí investoři.
Příklad z praxe: Česká spořitelna a Dostupné bydlení. Modelový projekt, který uvádí samotná EIB, vzniká i v Česku. EIB podepsala dohodu s Českou spořitelnou na financování 700 energeticky efektivních a cenově dostupných bytů v Praze, určených primárně pro zaměstnance veřejného sektoru – tedy ty, které z trhu s bydlením de facto vytlačil systém. Právě podobné projekty chce EIB nyní podporovat nejen finančně, ale i metodicky. Spojení veřejného a soukromého sektoru v oblasti dostupného bydlení se tak stane naším českým vývozním artiklem.
Vedle toho Trump uvedl, že Amerika pošle na Ukrajinu více zbraní, aby se mohla bránit, zatímco je „tvrdě zasažena“ Ruskem. To zní pozitivně, ale je potřeba připomenout, že toto vyjádření přišlo méně než týden poté, co Pentagon zastavil dodávky některých zbraní na Ukrajinu. Průvodem v královských kočárech začne dnes třídenní státní návštěva Emmanuela Macrona v UK. Jde o snahu snížit přetrvávající napětí pro brexitu a posílit strategickou spolupráci. Ve čtvrtek proběhne bilaterální summit se Starmerem. Mezitím bude mít Macron několik proslovů, které on umí a mohou rezonovat. Český průmysl v květnu vzrostl o 2,2 % meziročně. Růst byl výrazně ovlivněn bazickým efektem = vloni došlo k poklesu, což snížilo srovnávací základnu. Pozitivní zprávou je, že hodnota nových zakázek vzrostla o 5 %. Nicméně došli také v meziročnímu poklesu zaměstnanců o dvě procenta. Stavebnictví pak vzrostlo v květnu o téměř 12 %. Ale hodnota staveb, na které bylo v květnu vydané stavební povolení, poklesla o 40 % v meziročním srovnání.
Hypotéční olympiáda: disciplína “93 tisíc čistého měsíčně” Průměrná výše nové hypotéky v Česku dosáhla podle ČNB téměř 4 miliony korun. Klíčová otázka ale zní: jak velkou část rozpočtu tahle částka ukrojí? Podle dat ČNB je průměrná dluhová služba u nových hypoték na úrovni 38 % příjmů. Aby se domácnost vešla do tohoto průměru, musela mít čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun. A to už není běžná domácnost. Ve srovnání s rokem 2019 je to posun o několik tříd – tehdy stačilo čistých 54,4 tisíce měsíčně. Průměrná hypotéka vzrostla o 70 %, splátka dokonce o 93 %. Kombinace rostoucích cen nemovitostí a úrokových sazeb dramaticky proměnila dostupnost vlastního bydlení. Zatímco v roce 2019 tvořily splátky hypotéky 32 % příjmů, dnes je to téměř 38 %. A to jsme pořád u průměrů. ČNB upozorňuje, že v praxi na hypotéku většinou dosahuje více než jeden žadatel – v průměru 1,6 osoby. Přesto je evidentní, že rostoucí ceny nemovitostí odsunují vlastnické bydlení mimo dosah i střední třídy.
Regionální propast: Praha versus Ústí. Podle ČNB je v některých regionech hypotéka na bydlení dostupná prakticky jen pro domácnosti s nejvyššími příjmy – konkrétně v Praze, Jihomoravském a Olomouckém kraji se bezpečně dostane na byt jen domácnost z 80. percentilu. Na opačném konci spektra je Ústecký kraj, kde stačí příjem na úrovni 20. percentilu. Napříč většinou krajů ale platí, že tržní ceny bytů výrazně převyšují to, co si mediánová domácnost může reálně dovolit. Podle propočtů ČNB činí tento nesoulad až 60 %. V praxi to znamená, že bez výrazné podpory rodiny nebo štěstí na dědictví, zůstává cesta k vlastnímu bydlení zavřená.
Evropa (konečně) reaguje. Nedostupnost bydlení není česká specialita. S podobnou krizí se potýká většina evropských zemí – lidé mají problém uhradit i nájem, natož hypotéku. Evropská investiční banka (EIB) ve spolupráci s Evropskou komisí proto představila ambiciózní plán: do roku 2030 podpořit výstavbu nebo rekonstrukci více než 1,3 milionu bytových jednotek. Z červnového „Akčního plánu pro dostupné a udržitelné bydlení“ je zřejmé, že Evropa poprvé míří do celého hodnotového řetězce bydlení. Nejde jen o peníze na výstavbu. Cíl je širší: inovace ve stavebnictví, zjednodušení financování, spolupráce s městy a bankami. Jen letos má objem investic na dostupné bydlení vzrůst o 40 % na 4,2 miliardy eur. Evropský parlament ustavil výbor pro řešení krize bydlení a mezi navrhovanými opatřeními je regulace krátkodobých pronájmů (např. Airbnb), výstavba studentského a seniorského bydlení, renovace prázdných budov a zjednodušení stavebních povolení. Obrat v myšlení: EIB mění pravidla hry: EIB nově umožní financovat až 75 % nákladů projektů, které kombinují dostupnost s energetickou efektivitou. A pokud se přidají evropské fondy, může být podpora dokonce stoprocentní. To je zásadní změna – EIB dříve kryla jen polovinu nákladů. Nový „finanční toolbox“ kombinuje půjčky, granty, úrokové dotace nebo bonusy za ekologické cíle. Klíčem je snížit riziko, aby se přidali i soukromí investoři.
Příklad z praxe: Česká spořitelna a Dostupné bydlení. Modelový projekt, který uvádí samotná EIB, vzniká i v Česku. EIB podepsala dohodu s Českou spořitelnou na financování 700 energeticky efektivních a cenově dostupných bytů v Praze, určených primárně pro zaměstnance veřejného sektoru – tedy ty, které z trhu s bydlením de facto vytlačil systém. Právě podobné projekty chce EIB nyní podporovat nejen finančně, ale i metodicky. Spojení veřejného a soukromého sektoru v oblasti dostupného bydlení se tak stane naším českým vývozním artiklem.