CZ Ranní restart
Ranni Restart , 17. Jul
Ceny průmyslových výrobců byly v červnu meziročně nižší o 0,7 % (trh čekal o dvě desetinky mírnější propad). Hlavní cenová „podívaná“ se ale nadále odehrávala v cenách zemědělských výrobců: celkově jejich meziroční růst zpomalil jen mírně na 13,4 %, přičemž v rostlinné výrobě sice výrazně zpomalil pod 11 %, ale v živočišné výrobě naopak zrychlil nad 16 %. Tato čísla určitě nenaznačují, že by se měl výrazně zklidnit růst maloobchodních cen potravin (v červnu meziročně 6,2 %).
Pro celý letošní rok čekáme inflaci cen průmyslových výrobců kolem nuly. Jak popsal už včera v Bleskovce kolega Jirka Polanský, „tímto směrem působí slabý výkon německé ekonomiky a politika D. Trumpa, která ochlazuje globální poptávku a vede k nižším cenám komodit.“ Ceny v zemědělství by měly vyrůst o cca 10 %. Jak také včera uvedl Jirka, čísla o cenách výrobců nijak nemění náš názor, že „vzhledem k zesílení inflačních tlaků z posledních týdnů čekáme pro zbytek letošního roku stabilitu sazeb ČNB“, přičemž tento pohled by se mohl radikálně stočit směrem k podpoře ekonomiky přes pokles sazeb v případě, že by se obchodní vztahy mezi USA a EU nějak výrazně zhoršily.
Podle odhadů německého ekonomického think-tanku IMK by prezidentem Trumpem naposled zmíněné 30% plošné clo na evropské dovozy do USA snížila růst německé ekonomiky zhruba o čtvrt procentního bodu letos i příští rok. To by podle IMK znamenalo stagnaci letos a růst o 1,2 % v roce 2026. Pro ekonomiku USA by dopad všech nově Trumpem zmíněných celních sazeb byl dle IMK zhruba třikrát výraznější (tj. mezi 0,6 pb a 0,7 pb letos i příští rok). Institut ve svém komentáři velmi zdůraznil, že klíčovou podmínkou prognózy je rychlá realizace plánovaného německého fiskálního stimulu (investic do infrastruktury a obrany). (Jisté otazníky nad uvedenými čísly ovšem vyvolává fakt, že dopad 30% amerického cla na Německo by podle IMK byl stejný letos i příští rok, přestože letos už mají cla šanci působit jen půl roku. Pro srovnání: české ministerstvo financí očekává dopad 30% amerických cel letos a příští rok do českého HDP v rozsahu cca -0,4 pb a -1,1 pb.)
Objem hypoték (nových, tj. bez refinancování) poskytnutých v červnu bankami a stavebními spořitelnami činil 29,4 mld. Kč. Z toho plynoucí meziměsíční nárůst o 7,5 % byl pod průměrem (26 %) červnových meziměsíců z „normálních“ let 2017-2019. Po prvních pěti letošních měsících, kdy byly růsty spíš nad-normální, si tedy v červnu hypoteční trh vzal oddechový čas. I tak ale – právě díky silným předchozím měsícům – červnový meziroční nárůst objemu nových hypoték vyšel na impozantních 40 %.
Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu: tržní průměr skončil na úrovni 4,56 %, kdežto v květnu činil 4,6 %. Například ve srovnání s koncem loňského roku zjistíme pokles o 0,24 pb. Poklesy jsou jen velmi mírné, protože základna pro tyto sazby, tedy výnosy střednědobých českých státních dluhopisů (nebo téměř ekvivalentně střednědobé sazby IRS), se celkově také nijak výrazně nesnižují: například mezi loňským listopadem a letošním květnem výnosy 5letých státních dluhopisů klesly dokonce jen o cca šest setinek pb.
Pro celý letošní rok čekáme inflaci cen průmyslových výrobců kolem nuly. Jak popsal už včera v Bleskovce kolega Jirka Polanský, „tímto směrem působí slabý výkon německé ekonomiky a politika D. Trumpa, která ochlazuje globální poptávku a vede k nižším cenám komodit.“ Ceny v zemědělství by měly vyrůst o cca 10 %. Jak také včera uvedl Jirka, čísla o cenách výrobců nijak nemění náš názor, že „vzhledem k zesílení inflačních tlaků z posledních týdnů čekáme pro zbytek letošního roku stabilitu sazeb ČNB“, přičemž tento pohled by se mohl radikálně stočit směrem k podpoře ekonomiky přes pokles sazeb v případě, že by se obchodní vztahy mezi USA a EU nějak výrazně zhoršily.
Podle odhadů německého ekonomického think-tanku IMK by prezidentem Trumpem naposled zmíněné 30% plošné clo na evropské dovozy do USA snížila růst německé ekonomiky zhruba o čtvrt procentního bodu letos i příští rok. To by podle IMK znamenalo stagnaci letos a růst o 1,2 % v roce 2026. Pro ekonomiku USA by dopad všech nově Trumpem zmíněných celních sazeb byl dle IMK zhruba třikrát výraznější (tj. mezi 0,6 pb a 0,7 pb letos i příští rok). Institut ve svém komentáři velmi zdůraznil, že klíčovou podmínkou prognózy je rychlá realizace plánovaného německého fiskálního stimulu (investic do infrastruktury a obrany). (Jisté otazníky nad uvedenými čísly ovšem vyvolává fakt, že dopad 30% amerického cla na Německo by podle IMK byl stejný letos i příští rok, přestože letos už mají cla šanci působit jen půl roku. Pro srovnání: české ministerstvo financí očekává dopad 30% amerických cel letos a příští rok do českého HDP v rozsahu cca -0,4 pb a -1,1 pb.)
Objem hypoték (nových, tj. bez refinancování) poskytnutých v červnu bankami a stavebními spořitelnami činil 29,4 mld. Kč. Z toho plynoucí meziměsíční nárůst o 7,5 % byl pod průměrem (26 %) červnových meziměsíců z „normálních“ let 2017-2019. Po prvních pěti letošních měsících, kdy byly růsty spíš nad-normální, si tedy v červnu hypoteční trh vzal oddechový čas. I tak ale – právě díky silným předchozím měsícům – červnový meziroční nárůst objemu nových hypoték vyšel na impozantních 40 %.
Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu: tržní průměr skončil na úrovni 4,56 %, kdežto v květnu činil 4,6 %. Například ve srovnání s koncem loňského roku zjistíme pokles o 0,24 pb. Poklesy jsou jen velmi mírné, protože základna pro tyto sazby, tedy výnosy střednědobých českých státních dluhopisů (nebo téměř ekvivalentně střednědobé sazby IRS), se celkově také nijak výrazně nesnižují: například mezi loňským listopadem a letošním květnem výnosy 5letých státních dluhopisů klesly dokonce jen o cca šest setinek pb.