CZ Ranní restart
Ranni Restart , 23. Jul
Známý ekonomický publicista a bývalý šéf obřího dluhopisového fondu PIMCO Mohamed El-Erian zaskočil americkou ekonomickou a finanční komunitu prohlášením, že předseda americké centrální banky Jerome Powell by měl odstoupit, protože Trumpovy útoky na Powella se začínají přenášet i na celou instituci a ohrožují její politickou nezávislost. (Trump opakovaně žádá Powella, aby ve Fedu zařídil prudké snížení úrokových sazeb o několik procnentích bodů.)
Podle El-Eriana se z Powella stane „kulhavá kachna“ (tj. vykonavatel funkce, který už nemá respekt, protože se blíží konec jeho mandátu) hned v okamžiku, kdy Trump ohlásí jméno jeho nástupce, a protože Trump toto ohlášení provede zřejmě mnohem dřív, než je zvykem. Na obranu Powella, který dosud kategoricky odmítal úvahy o svém odstoupení, a proti El-Erianovu názoru vystoupilo hned několik slavných ekonomů včetně například Alana Blindera, který svého času zastával ve Fedu pozici muže číslo dva.
A na podporu Powella docela překvapivě vystoupil i významný člen Trumpovy administrativy – americký ministr financí Scott Bessent. Prohlásil, že teď nevidí nic, kvůli čemu by měl Powell odstoupit, a že dobře slouží veřejnosti. Přitom ještě v pondělí tentýž Bessent upozorňoval, že by mělo být přezkoumáno celkové fungování Fedu, a konkrétně renovace části jeho sídla ve Washingtonu, kde Trump začal nedávno zdůrazňovat podezření z toho, že tato zakázka byla předražená.
Zmínky o drahé rekonstrukci jsou zcela klíčové. Jedinou oporou pro odvolání Powella (což by bylo poprvé ve více než stoleté historii Fedu) může totiž být článek 10 zákona o Federálním rezervním systému, který zmiňuje, že člen vedení Fedu má 14letý mandát, ledaže je z určitého důvodu odvolán prezidentem USA předčasně („unless sooner removed for cause by the President“). Oním důvodem se všeobecně rozumí zneužití pravomoci, zanedbání povinnosti nebo neefektivnost, ale nikoliv názor na správný postup v oblasti měnové politiky. Je tedy otázka, jestli by předražená zakázka mohla být posouzena jako zneužití pravomoci atd. Vzhledem k absenci precedentů navíc není jasné, v jaké lhůtě by se Powell mohl odvolat (nejspíš k nejvyššímu soudu USA) a jak dlouho by trvalo rozhodování o jeho odvolání.
Oborová sdružení zastupující podniky z pěti energeticky náročných odvětví (chemie, papír, slévárny, strojírny, kovárny) zaslaly premiérovi Petru Fialovi otevřený dopis, v němž upozorňují, že drahé energie a dekarbonizace snižují konkurenceschopnost českých podniků. Dopis obsahuje konkrétní příklady: „Napříč Evropou se začínají pozastavovat dekarbonizační investice. V ČR jsou příkladem Třinecké železárny, které pozastavily svou investici do elektrické obloukové pece, v Lovochemii došlo k odkladu výstavby nového provozu kyseliny dusičné, stále je otevřeno rozhodnutí přebudování uhelného energetického zdroje na plynový v areálu Orlen Unipetrol RPA. To vše se děje jen proto, že to firmám prostě ekonomicky nevychází. Takovouto investicí by totiž definitivně ztratily konkurenceschopnost.“ V reakci na představu, že by se měl energeticky náročný průmysl přesunout do zemí, kde jsou energie levnější, se autoři dopisu ptají premiéra, „jakou máte strategii ohledně zaměstnanosti našich lidí“. Jde ale o poměrně slabý argument, protože česká ekonomika už dlouhá léta trpí převisem poptávky po pracovní síle nad její nabídkou. Dnes často zmiňovaná potřeba si ve strategicky důležitých odvětvích udržet soběstačnost zaznívá jen letmo v konkrétních návrzích, kterými dopis končí (zavést nulovou sazbu daně ze zemního plynu a snížení síťových poplatků za elektřinu a zemní plyn; zachovat a prodloužit bezplatné přidělování povolenek CO2; zachovat kompenzace nepřímých nákladů a rozšířit je i na další chemické látky, včetně čpavku, aby se zohlednil jejich strategický význam; zavést dočasnou státní podporu pro průmyslové uživatele zemního plynu, elektřiny a povolenek CO2 – pokud ceny zůstanou vysoké i po roce 2025 – na referenční úrovni max.20 EUR/MWh pro plyn, 50 EUR/MWh pro elektřinu a 35 EUR/t pro CO2). Vedle vládní obavy dopustit, aby se zdražily “špinavé“ aktivity domácností (spotřeba fosilních zdrojů energie v autech a ve vytápění domácností) skrze chystaný systém ETS2, se tak rýsuje odpor proti dekarbonizaci i ze strany (části) firemní sféry, jíž se týká už existující systém ETS(1). V jaké podobě bude nakonec Evropská zelená dohoda vlastně (v Česku) realizována, je tak čím dál méně jasné.
Podle El-Eriana se z Powella stane „kulhavá kachna“ (tj. vykonavatel funkce, který už nemá respekt, protože se blíží konec jeho mandátu) hned v okamžiku, kdy Trump ohlásí jméno jeho nástupce, a protože Trump toto ohlášení provede zřejmě mnohem dřív, než je zvykem. Na obranu Powella, který dosud kategoricky odmítal úvahy o svém odstoupení, a proti El-Erianovu názoru vystoupilo hned několik slavných ekonomů včetně například Alana Blindera, který svého času zastával ve Fedu pozici muže číslo dva.
A na podporu Powella docela překvapivě vystoupil i významný člen Trumpovy administrativy – americký ministr financí Scott Bessent. Prohlásil, že teď nevidí nic, kvůli čemu by měl Powell odstoupit, a že dobře slouží veřejnosti. Přitom ještě v pondělí tentýž Bessent upozorňoval, že by mělo být přezkoumáno celkové fungování Fedu, a konkrétně renovace části jeho sídla ve Washingtonu, kde Trump začal nedávno zdůrazňovat podezření z toho, že tato zakázka byla předražená.
Zmínky o drahé rekonstrukci jsou zcela klíčové. Jedinou oporou pro odvolání Powella (což by bylo poprvé ve více než stoleté historii Fedu) může totiž být článek 10 zákona o Federálním rezervním systému, který zmiňuje, že člen vedení Fedu má 14letý mandát, ledaže je z určitého důvodu odvolán prezidentem USA předčasně („unless sooner removed for cause by the President“). Oním důvodem se všeobecně rozumí zneužití pravomoci, zanedbání povinnosti nebo neefektivnost, ale nikoliv názor na správný postup v oblasti měnové politiky. Je tedy otázka, jestli by předražená zakázka mohla být posouzena jako zneužití pravomoci atd. Vzhledem k absenci precedentů navíc není jasné, v jaké lhůtě by se Powell mohl odvolat (nejspíš k nejvyššímu soudu USA) a jak dlouho by trvalo rozhodování o jeho odvolání.
Oborová sdružení zastupující podniky z pěti energeticky náročných odvětví (chemie, papír, slévárny, strojírny, kovárny) zaslaly premiérovi Petru Fialovi otevřený dopis, v němž upozorňují, že drahé energie a dekarbonizace snižují konkurenceschopnost českých podniků. Dopis obsahuje konkrétní příklady: „Napříč Evropou se začínají pozastavovat dekarbonizační investice. V ČR jsou příkladem Třinecké železárny, které pozastavily svou investici do elektrické obloukové pece, v Lovochemii došlo k odkladu výstavby nového provozu kyseliny dusičné, stále je otevřeno rozhodnutí přebudování uhelného energetického zdroje na plynový v areálu Orlen Unipetrol RPA. To vše se děje jen proto, že to firmám prostě ekonomicky nevychází. Takovouto investicí by totiž definitivně ztratily konkurenceschopnost.“ V reakci na představu, že by se měl energeticky náročný průmysl přesunout do zemí, kde jsou energie levnější, se autoři dopisu ptají premiéra, „jakou máte strategii ohledně zaměstnanosti našich lidí“. Jde ale o poměrně slabý argument, protože česká ekonomika už dlouhá léta trpí převisem poptávky po pracovní síle nad její nabídkou. Dnes často zmiňovaná potřeba si ve strategicky důležitých odvětvích udržet soběstačnost zaznívá jen letmo v konkrétních návrzích, kterými dopis končí (zavést nulovou sazbu daně ze zemního plynu a snížení síťových poplatků za elektřinu a zemní plyn; zachovat a prodloužit bezplatné přidělování povolenek CO2; zachovat kompenzace nepřímých nákladů a rozšířit je i na další chemické látky, včetně čpavku, aby se zohlednil jejich strategický význam; zavést dočasnou státní podporu pro průmyslové uživatele zemního plynu, elektřiny a povolenek CO2 – pokud ceny zůstanou vysoké i po roce 2025 – na referenční úrovni max.20 EUR/MWh pro plyn, 50 EUR/MWh pro elektřinu a 35 EUR/t pro CO2). Vedle vládní obavy dopustit, aby se zdražily “špinavé“ aktivity domácností (spotřeba fosilních zdrojů energie v autech a ve vytápění domácností) skrze chystaný systém ETS2, se tak rýsuje odpor proti dekarbonizaci i ze strany (části) firemní sféry, jíž se týká už existující systém ETS(1). V jaké podobě bude nakonec Evropská zelená dohoda vlastně (v Česku) realizována, je tak čím dál méně jasné.