V české ekonomice zesílily proinflační tlaky

Donald Trump rozjel další kolo celní války. Byla uvalena 50% cla na dovoz mědi, 50% cla na veškerý dovoz z Brazílie a vysoká (25%) cla na řadu dalších zemí (např. Japonsko, Jižní Korea apod.), a to od 1.8. Zatím nejsou známy odvetné kroky, když řada dotčených zemí nyní pravděpodobně zvažuje formu odvety, která se může značně lišit. Navíc je tu stále prostor pro další odklad či dohodu. Vyjednává mezi USA a EU stále běží a jsou náznaky, že by mohlo dojít k dohodě, nicméně vše zůstává nejisté a trhy vyčkávají. To ohledně cel platí obecně, protože situace se může den ze dne měnit.

V USA prošel Sněmovnou reprezentantů i Senátem „Velký krásný zákon“, který následně podepsal Trump. Ten během příštích 10 let výrazně zvýší zadlužení federální vlády, což může mít vliv na rizikovost amerických veřejných financí ze střednědobého a dlouhodobého pohledu (již v květnu snížila agentura Moody’s úvěrový rating USA). Tento zákon také umožňuje zdanit zahraniční investory, což může vést k dalšímu odlivu kapitálu z USA a negativně ovlivnit poptávku po amerických státních dluhopisech. A zákon také snižuje potravinovou pomoc a zdravotní péči pro nejchudší americké domácnosti, což může mít negativní dopady do spotřeby, a tím i do HDP. Celkově neměníme náš pohled a stále čekáme, že v americké ekonomice dojde ke zhoršení jejího vývoje. Vzhledem k předzásobení, pokračující nejistotě a zpožděním v datech (mezi počátečním impulzem a jeho přelitím do celé ekonomiky) by mohlo být jasněji spíše až na podzim či v zimě.

Ekonomický vývoj v Česku je stále zhruba stabilní, když i nadále letos čekáme růst HDP kolem 2 %. Co se ale v poslední době změnilo, jsou inflační tlaky. Ty totiž zesílily v posledních týdnech více, než se ještě nedávno čekalo. Vidět je to nejenom na celkové inflaci, která dosáhla v červnu 2,9 %, ale především na vývoji cen, které souvisejí s domácí poptávkou. Inflace cen služeb pro domácností je téměř 5 %, rostou ceny výrobců ve stavebnictví, obchodu či službách pro firmy. A velmi výrazná je i inflace cen zemědělských výrobců, což ovlivňuje ceny potravin.

Z tohoto důvodu měníme naši prognózu pro sazby ČNB směrem k pomalejší rychlosti snižování sazeb. Pro zbytek letošního roku tak nyní čekáme stabilitu sazeb, když nejbližší očekávané snížení posouváme až na začátek příštího roku. Druhý pokles sazeb, který jsme čekali původně pro květen příštího roku, posouváme až na konec roku 2027. ECB se bude ve druhé polovině letošního roku pravděpodobně rozhodovat mezi ještě jedním snížením sazeb a jejich stabilitou. V tuto chvíli se velmi mírně kloníme ke stabilitě sazeb, ale záležet bude na makro vývoji, vyjednávání s USA ohledně cel apod. V případě Fedu čekáme ve druhé polovině letoška dvojí snížení standardní sazeb.

I nadále čekáme postupné posilování kurzu koruny k euru. V souladu s posunem (námi) očekávané trajektorie sazeb ČNB a kvůli Velkému krásnému zákonu ale posouváme prognózu pro korunu na silnější hladinu. V případě Trumpova zákona totiž půjde pravděpodobně o dlouhodobý vliv, a nečekáme tak, že by trh nějak v brzké době změnil svůj pohled na vývoj amerického dolaru. Jinými slovy dolar k euru pravděpodobně zůstane slabý a nemělo by dojít k výraznějšímu odlivu kapitálu z Evropy.